Osobnosti kulturní a politické scény se rozloučily s Milanem Knížákem. Výtvarník, dlouholetý rektor pražské Akademie výtvarných umění a ředitel Národní galerie zemřel v neděli 26. července v věku 86 let. Pohřeb se koná podle rozhodnutí vlády a se souhlasem rodiny se státními poctami ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích.
„Byl uznávaným výtvarníkem, performerem i výrazným ředitelem Národní galerie – žádná funkce jej nedokázala uzavřít do jediné škatulky,“ uvedl ve smuteční řeči ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).
Na pohřbu pronesl smuteční řeč i bývalý prezident Václav Klaus, podle něhož byl Knížák „jednou z předzvěstí svobodné éry a pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství“. „V tom byl naprosto jedinečný a nenahraditelný. Po téměř půl století komunismu právě toto naše země nesmírně potřebovala. Kdo očekával, že jeho rebelství skončí pádem komunismu, ten se mýlil,“ uvedl Klaus, který Knížáka označil za nejbližšího přítele.
Obřadní místnost byla zaplněná velkým množstvím věnců, které zaslaly prakticky všechna ministerstva, parlament či Ústav pro studium totalitních režimů. Někteří hosté přišli v neformálním oblečení.
Knížák od 60. let 20. století patřil k průkopníkům českého akčního umění. Působil v mezinárodním uměleckém hnutí Fluxus, jehož akcí se účastnil při svém pobytu v USA na konci 60. let. Po návratu do Československa čelil trvalému tlaku státní moci. Soud ho tento týden ve středu in memoriam rehabilitoval za jeho vazební stíhání na přelomu let 1974 a 1975.
Knížák stál u zrodu českého undergroundu, ovlivnil generace umělců. Knížákovým odchodem ztrácí česká kultura jednu ze svých nejvýraznějších tváří, shodli se politici. Po sametové revoluci byl Knížák rektorem pražské Akademie výtvarných umění, poté dvanáct let řídil Národní galerii. Jeho názory současně provokovaly a polarizovaly společnost. Často se vyjadřoval k politice a společenskému dění v zemi, podporovatel bývalého prezidenta a premiéra Klause, který mu v roce 2010 udělil medaili Za zásluhy.
Pohřeb se státními poctami měl poprvé v roce 2010 bývalý ombudsman Otakar Motejl. Dále státní pocty na podzim 2019 vyprovázely zpěváka Karla Gotta, koncem roku 2023 bývalého ministra zahraničí a někdejšího kancléře prezidenta Václava Havla Karla Schwarzenberga.
