Právě jeho jméno přitom v minulosti opakovaně vyvolávalo spory v souvislosti s Českou televizí, Putinovým Ruskem nebo působením prokremelských uskupení v Česku.
Páteční hlasování navíc potvrdilo informace, které Aktuálně.cz přineslo už ve čtvrtek. Vládní koalice se podle dohody s částí opozice veřejně zavázala, že nepodpoří Matochu a Bradáče. Opozice na oplátku přestala mj. blokovat volbu nových radních a Barbora Urbanová (STAN) byla zvolena místopředsedkyní sněmovny.
Existenci této dohody následně v pátek novinářům na summitu EU – západní Balkán v Černé Hoře potvrdil ještě před hlasováním i premiér Andrej Babiš (ANO). „Já se toho samozřejmě nezúčastním, ale vím, že koalice se na tom dnešním hlasování domluvila,“ řekl.
Výsledek tomu odpovídal. Matocha ani Bradáč podporu nezískali, zatímco zvoleni byli Stanislav Berkovec, Petr Brozda, Martin Chalupský, Lucie Plíšková, Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. A právě jméno Berkovec, který bude novým radním, budí emoce.
„Kádroval“ kandidáty do Rady ČT
Výrazně kontroverzní stopu zanechal Berkovec kolem České televize už v roce 2020 jako poslanec ANO. Tehdy stál v čele sněmovního volebního výboru a před volbou členů Rady ČT rozeslal svým stranickým kolegům v dolní komoře interní e-mail s detailním hodnocením jednotlivých kandidátů.
Dokument, který tehdy zveřejnil server INFO.CZ, obsahoval poznámky o tom, kteří uchazeči jsou vůči hnutí ANO vstřícní, kteří jsou naopak spojováni s tehdejším generálním ředitelem Petrem Dvořákem a kdo by mohl být pro hnutí přijatelný či problematický.
Ihned se tehdy strhla vlna kritiky kvůli údajnému pokusu politicky ovlivňovat složení Rady ČT. Berkovec následně uznal, že šlo o chybu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tehdy označil rozeslání materiálu za „pitomost“ a tvrdil, že text pouze přeposlal od jiného člena hnutí. Kvůli aféře pak nabídl svou funkci předsedy volebního výboru k dispozici.
Právě v této době se zároveň stále častěji objevovaly informace o jeho blízké spolupráci s tehdejším šéfem Rady ČT Pavlem Matochou. Podle kritiků oba patřili k táboru usilujícímu o změnu poměrů v České televizi a o oslabení pozice tehdejšího generálního ředitele Petra Dvořáka.
Pozornost vzbudily zejména informace o zákulisních jednáních v okruhu miliardáře Pavla Tykače. Podle dřívějších zjištění Deníku N se právě v Tykačově rezidenci uskutečnila schůzka, na níž měl Matocha za přítomnosti podnikatele vyzývat Dvořáka k rezignaci. Berkovec sice u samotného jednání nebyl, v debatách o budoucnosti České televize však býval často spojován se stejným názorovým proudem, který tehdejší vedení veřejnoprávní televize kritizoval.
Kritici zároveň poukazovali na nadstandardní vztahy části radních a politiků s Tykačem. Ve veřejných výzvách a peticích se opakovaně objevovaly zmínky o účasti některých z nich na soukromých akcích a oslavách pořádaných miliardářem.
A právě kauza s kádrováním je dnes znovu připomínána. Berkovec totiž usedne přímo do orgánu, jehož složení se v minulosti snažil aktivně ovlivňovat.
Cesta na okupovaný Krym
Ještě starší kontroverze se váže k roku 2014. Krátce po ruské nelegální anexi Krymu odcestoval Berkovec na poloostrov jako součást skupiny zahraničních „pozorovatelů“ sledujících referendum o připojení k Rusku.
Česká diplomacie, Evropská unie i většina západních zemí tehdy referendum označily za nelegitimní a odporující mezinárodnímu právu. Berkovec přesto cestu hájil tím, že si chtěl situaci ověřit na vlastní oči.
Později vyšlo najevo, že misi organizovala organizace EODE napojená na belgického extremistu Luca Michela a že akce byla spojována s ruskými zájmy. Berkovec navíc po návratu prohlašoval, že anexe Krymu proběhla v souladu s právními normami, a tvrdil také, že pro krymské Tatary představuje Rusko symbol jistoty. Jejich představitelé přitom anexi dlouhodobě odmítali.
Kvůli těmto výrokům bývá Berkovec dodnes označován za politika s proruskými postoji.
Proruská sekta ve sněmovně
Další aféra kolem Ruska přišla loni. Berkovec zaštítil jakožto předseda podvýboru pro média a svobodu slova seminář v Poslanecké sněmovně, na němž vystupovaly zástupkyně hnutí AllatRa, respektive projektu Tvořivá společnost.
Toto hnutí je bezpečnostními experty a ministerstvem vnitra dlouhodobě označováno za pseudovědeckou a proruskou sektu, která šíří konspirační teorie a narativy souznící s kremelskou propagandou. Server Seznam Zprávy tehdy navíc upozornil, že organizátorky akce vystupovaly pod hlavičkou spolku, který fakticky neexistoval.
Berkovec se hájil tím, že účastníky předem neprověřoval. „Já přece nemohu kádrovat jejich soukromý život,“ prohlásil tehdy.
Otázky kolem zakázky ministerstva
Další pochybnosti vyvolalo Berkovcovo působení ještě před vstupem do vrcholné politiky. V roce 2011 byl členem poradního sboru ministerstva dopravy a zároveň figuroval ve společnosti Lokeren. Právě ta získala od stejného resortu zakázku zhruba za dva miliony korun na školení bezpečnosti silničního provozu pro motorkáře.
Případ v roce 2017 podrobně zmapovali Reportéři ČT. Upozornili, že ministerstvo oslovilo napřímo tři firmy, přičemž mezi nimi byla právě společnost Lokeren spojená s Berkovcem a jeho spolupracovníkem Jaroslavem Švehlou. Kritiku vyvolalo i to, že některé z oslovených firem neměly s obdobnými projekty prakticky žádné zkušenosti a byly personálně propojeny s lidmi, kteří měli vazby na samotné ministerstvo.
Na možný střet zájmů tehdy upozorňovala také Transparency International. Podle ní bylo problematické, že lidé spojení s uchazeči o zakázku současně působili v poradních či pracovních strukturách ministerstva dopravy. Berkovec jakékoli pochybení odmítal, kritici ale kauzu označovali za ukázku neprůhledného nakládání s veřejnými penězi.
