Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.

Vládnoucí Pašinjanova Občanská smlouva získala v nedělních parlamentních volbách 49,8 procenta hlasů. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. Do tamního parlamentu se dostala ještě strana bývalého prezidenta Roberta Kočajrana Aliance Arménie s necelými deseti procenty hlasů.

U čtvrté strany, Prosperující Arménie oligarchy Gagika Carukjana, rozhodne o účasti v parlamentu přepočítání hlasů.

Chybějící politická alternativa

Volební výsledek premiéra Pašinjana, který je ve funkci od roku 2018, si experti oslovení ČT24 vysvětlují mimo jiné chybějící důvěryhodnou politickou alternativou. „Řada Pašinjanových voličů je k němu sice kritická, nicméně opoziční lídři jako Karapetjan, Kočarjan nebo Carukjan jsou pro ně nepřijatelní. Další liberální proevropské strany sice existují, ale jsou slabé a málo viditelné,“ vysvětlil politický geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.

Podle odborníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Slavomíra Horáka pak Pašinjan představoval „určitou stabilizaci země“. „Je vidět například rozvoj Jerevanu, infrastruktury, podařilo se mu také zakročit proti korupci,“ vyjmenoval s tím, že se však situace nemá tak, že by korupce v zemi neexistovala – ale je to dle něj „mnohem lepší než před rokem 2018“.

„Pašinjanův politický program slibuje pokračování reforem, proevropské orientace a uzavření mírové dohody s Ázerbájdžánem – tedy něco, na co podle mého názoru velká část Arménů slyší. A je jim jasné, že se musí přenést přes porážku ve válce o Náhorní Karabach a začít budovat jinou Arménii, Arménii po Karabachu, tedy něco, čemu Pašinjan říká ‚reálná Arménie‘,“ sdělil Kopeček.

Pašinjan však nezískal většinu nutnou ke změně ústavy bez konání referenda, která je potřeba k definitivnímu podpisu mírové smlouvy s Ázerbájdžánem. Dle Kopečka to pro premiéra představuje problém, nicméně je dle něj třeba počkat, jaké nakonec bude zastoupení jednotlivých politických bloků v parlamentu. „Za několik měsíců se mohou současné opoziční strany, respektive volební aliance, rozpadnout, rozhádat a někteří opoziční poslanci se mohou ukázat být pragmatiky,“ zmínil možný vývoj.

Profesionální průběh voleb

„Voleb se účastnili pozorovatelé z řady mezinárodních organizací včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a předběžné závěrečné zprávy vychází velmi pozitivně, pokud se jedná o organizaci voleb a jejich férový a svobodný průběh. Je potřeba Arménům poblahopřát, protože to zdaleka není samozřejmost. A fakt, že je země schopna uspořádat demokratické volby, vypovídá do velké míry o tom, na koho se orientuje a jaké hodnoty vyznává,“ zmínil analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle analytika think tanku Německé společnosti pro zahraniční politiku Stefana Meistera šlo o nejprofesionálněji zorganizované hlasování v historii Arménie. „V postsovětských zemích jsem nikdy nezažil, že by bylo tak málo pokusů o ovlivnění voleb,“ uvedl Meister.

Částečný ruský úspěch

Moskva se však snažila arménské volby ovlivnit už během kampaně. Expert Kopeček se domnívá, že Rusku tato taktika částečně vyšla. „Pašinjanův volební zisk je nižší než v předchozích volbách a arménská společnost zůstává hluboce rozpolcená, byť zjevně aktuálně převažuje proevropská část,“ uvedl.

Analytik Šír pak poznamenal, že Moskva sice podporovala subjekty, které nakonec nezískaly většinu, i přesto však Rusko bude v novém parlamentu „zastoupeno poměrně výrazně“.

„Ruským narativům spíše naslouchá ta část arménské společnosti, která má na Rusko rodinné či obchodní vazby – a ti nejspíše volili opoziční subjekty. Obecně ale větší úspěch dezinformační taktiky Moskvy nebyl možný proto, že v arménské společnosti existuje velká deziluze z Ruska – a tohle žádná dezinformační kampaň jednoduše nezmění,“ je přesvědčený Kopeček. Horák upozornil, že arménská diaspora v Rusku čítá až milion lidí.

Podle něj došlo od posledních arménských parlamentních voleb k zásadním posunům ve vnímání Ruska, a to jak obecně, tak i uvnitř samotné arménské společnosti. „Jeden důvod je (válka o Náhorní, pozn. red.) Karabach – lidé viděli, že Moskva Arménii vůbec nepomohla. Lidé také vnímají rusko-ukrajinskou válku,“ zmínil pro ČT24 Horák. „Řada lidí prokoukla, co je Rusko zač. Na druhou stranu to ale neznamená, že Moskva ztratila proruský, sentimentálně sovětský elektorát, který stále bude mít určitou roli,“ upozornil.

Orientace na EU i Moskvu

Pašinjan po nedělních volbách slíbil „pokračování sbližování se Západem“, zároveň mluvil ale i o rozvíjení vztahů s Moskvou. „Rusko je hlavním investorem do klíčových odvětví arménské ekonomiky. Jihokavkazská země je navíc i nadále součástí Eurasijského ekonomického svazu, což jí přináší obrovské výhody,“ poznamenal analytik Meister.

Horák zmínil, že Arménie na danou problematiku nahlíží naprosto odlišně než Rusko. „Pašinjan si velmi dobře uvědomuje, že vstup do EU rozhodně není otázkou příštích volebních období. Proto neustále zdůrazňuje, že navazování kontaktů se Západem neznamená, že se úplně odvrací od věcí, které jsou pod moskevskou kontrolou,“ uvedl s odkazem právě na Eurasijský ekonomický svaz.

Moskva ale bere danou situaci zcela binárně, říká – buďto se sbližujete se Západem a potom se odtrháváte od nás, nebo jste u nás a nemáte možnost se sbližovat se Západem, přiblížil Horák pohled Ruska. „Tyto dva postoje na sebe narážejí a pravděpodobně i narážet budou, protože Arméni se nejspíše budou snažit o vízovou liberalizaci s EU,“ doplnil expert.

„Nemyslím, že by se Arménie v blízké budoucnosti zcela vymanila z ruské sféry vlivu. Dojde však k diverzifikaci arménské politiky a ekonomiky. A Evropa v tom bude hrát důležitou roli, pokud bude chtít a bude připravena otevřít Arménii svůj trh v dlouhodobém horizontu. V takovém případě se Arménie bude posouvat směrem k Evropě. Bude však vždy muset spolupracovat se svými sousedy v regionu, zejména s Tureckem, Íránem a Ázerbájdžánem, aby diverzifikovala svou bezpečnost a ekonomiku,“ dodal Meister.

Geopolitický význam Arménie

Arménie má pro Rusko naprosto jednoznačný geopolitický význam, poznamenal Horák. „Přijít o Arménii by pro Rusko znamenalo definitivní ztrátu výrazného vlivu v regionu, který Moskva chce mít,“ poznamenal. Pokud se Pašinjan udrží u moci, může se pokusit vytlačit z arménského území dvě ruské vojenské základny, jako se to stalo například po roce 2003 v Gruzii, myslí si.

„Rusko se jich (základen) určitě nebude chtít vzdávat, ale když se podařilo vyjednat stažení ruských vojáků ze základen v Gruzii (bývalému prezidentovi Gruzie, pozn. red.) Michailu Saakašvilimu, může se to pochopitelně podařit i Pašinjanovi v Arménii,“ míní Kopeček.

„Evropa by určitě měla Arménii věnovat svoji pozornost, protože fakt, že region Kavkazu byl dlouho vnímán jako určitý zadní dvoreček Ruska, vedlo k tomu, že Rusové nabyli dojmu, že si tam mohou dělat, co chtějí. To vedlo k několika válkám. Všechny země jižního Kavkazu jimi byly přímo zasaženy a byly nuceny trpět ruskou vojenskou přítomnost na svém území,“ připomněl Šír.

Dle Šíra je dobrou příležitostí využít faktu, že Arméni budou mít vůli a silný zájem diverzifikovat svoje zahraničně-politické, zahraničně-vojenské, zahraničně-bezpečnostní, zahraničně-ekonomické či obchodní vztahy s dalšími aktéry. „V tomto má Evropa určitě co nabídnout,“ podotkl.

Arménská cesta do Evropské unie je však teprve na samém začátku – a jak už bylo zmíněno, tak může trvat ještě několik dalších volebních období.

Share.