Bylo to setkání, které v Moskvě nesli těžko. Arménie je země, která byla historicky spojencem Ruska a jsou v ní umístěné ruské jednotky. Teď se ale arménský premiér setkal v přátelském duchu s největším nepřítelem Moskvy – Volodymyrem Zelenským.
Zelenskyj akcentoval, že šlo o první návštěvu ukrajinského prezidenta v Arménii po 24 letech a nabídl Arménii ukrajinské vojenské know-how. Pašinjan potvrdil pokračující humanitární podporu Ukrajině a naznačil další spolupráci. „Rozšiřujeme okruh našich partnerů, abychom zajistili bezpečnost a stabilitu v našem regionu.“
Reakce Moskvy byla okamžitá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil návštěvu jako „dýku do zad“ Ruska. Dmitrij Medveděv označil oba státníky za „bezmozky“.
A hlavní ruská propagandistka Margarita Simonjanová (šéfredaktorka Russia Today), která je sama arménského původu, dokonce pohrozila Arménii odvetnými kroky: „Návštěva ukrajinského prezidenta v Jerevanu je výraz takového nevděku ze strany Arménie, kterou jsme tolikrát zachránili, že nemám slov. Je čas se zamyslet nad tím, jak ochránit ruskou populaci v Arménii a naše zájmy v zemi. Pokud ne Vladimir Vladimirovič (Putin), tak určitě jeho nástupce bude muset přijmout nějaké kroky.“
K vyostření vzájemných vztahů dochází po více než měsíci od chvíle, kdy se Pašinjan a Putin střetli přímo před kamerami během návštěvy arménského premiéra v Kremlu.
Ke střetu mezi oběma politiky došlo ve chvíli, kdy Putin Pašinjanovi vytýkal, že ve volbách nemohou kandidovat lidé s dvojím občanstvím (tedy hlavně Arméni, kteří mají i ruský pas). Pašinjan vysvětlil Putinovi, že při vší úctě k ruským pasům arménská ústava vyžaduje, aby političtí kandidáti měli výlučně arménské občanství.
Se zjevnou narážkou na situaci v Rusku pak řekl: „Arménie je demokratická země. Naše sociální sítě jsou stoprocentně svobodné, bez jakýchkoli omezení. V našich věznicích není ani jeden politický vězeň. Ale voleb se mohou účastnit pouze arménští občané, což znamená, že lidé s ruskými pasy nemohou kandidovat do parlamentu ani na premiéra,“ dodal arménský premiér.
Arménie měla od rozpadu Sovětského svazu úzké vztahy s Ruskem. Vnímala ho jako spojence proti sousednímu Ázerbájdžánu, se kterým vedli Arméni válku o enklávu Náhorní Karabach.
Vztahy ale výrazně ochladly poté, co se během tzv. sametové revoluce dostal k moci současný premiér Pašinjan, a především po porážce Arménie ve dvou kolech války (2020 a 2023) s Ázerbájdžánem, kdy definitivně ztratila Náhorní Karabach.
Pašinjan od té doby zintenzivnil vztahy se Západem a snaží se normalizovat vztahy s Ázerbájdžánem a jeho spojencem Tureckem. Rusové ale stále mají v zemi dvě vojenské základny.
