První dodávka benzinu by měla do Ruska dorazit ještě v červnu přes jeden ze západních přístavů. Palivo má podle zdrojů Reuters pocházet z Asie. Moskva zatím nezveřejnila, o jak velký objem půjde ani kdo bude dodavatelem.
Lukašenko nestačí
Rusko se již dříve snažilo nedostatek paliv řešit zvýšeným dovozem z Běloruska a pomoc hledalo také v Kazachstánu. Ani jedna z těchto zemí však podle Reuters nemá dostatečné volné kapacity, aby dokázala pokrýt rostoucí výpadky na ruském trhu.
Za současnou palivovou krizí stojí především pokračující ukrajinská kampaň zaměřená na energetickou infrastrukturu. Drony v posledních měsících zasáhly desítky zařízení včetně rafinerií, skladů pohonných hmot i přepravní infrastruktury.
Mezi nejnovější cíle patřila moskevská rafinerie společnosti Gazpromněfť, která zajišťuje přibližně 70 procent dodávek benzinu pro Moskvu a okolní oblast. Dalším terčem se stal komplex TANEKO v Tatarstánu. Oba podniky musely po útocích dočasně omezit nebo zastavit část provozu.
Podle informací ruského exilového deníku The Moscow Times klesl objem zpracování ropy v Rusku v prvním červnovém týdnu pod čtyři miliony barelů denně. Jde o nejnižší úroveň za posledních 21 let.
Podle těchto odhadů je nyní mimo provoz téměř třetina ruských rafinérských kapacit, přibližně 2,14 milionu barelů denně.
Nouzová opatření
Nejvýraznější nedostatek pohonných hmot hlásí úřady v Ruskem okupovaných regionech na jihovýchodě Ukrajiny, dopady jsou však patrné po celé zemi. Kreml reagoval zákazem vývozu benzinu až do konce července. Cílem je udržet co největší část produkce na domácím trhu během letní špičky, připomíná například ukrajinský zpravodajský portál RBC-Ukraine.
Ruské úřady sáhly i k dalšímu mimořádnému kroku. Kvůli pokračujícím útokům povolily rafineriím vyrábět paliva s nižšími ekologickými standardy, aby zvýšily produkci a zpomalily úbytek zásob. Takové palivo přitom může představovat problém zejména pro moderní automobily konstruované pro provoz na kvalitnější pohonné hmoty.
Podle médií se omezení prodeje pohonných hmot mezitím rozšířila na celostátní úroveň. Přísnější pravidla zavedly sítě čerpacích stanic, které dohromady ovládají přibližně čtvrtinu maloobchodního trhu. Přídělový systém se tak může týkat zhruba každé čtvrté čerpací stanice v Rusku.
Na internetu se v posledních dnech šíří videa ruských řidičů, kteří v okolí Moskvy a Petrohradu stojí v několik kilometrů dlouhých frontách u čerpacích stanic.
„Tak jsme se toho dočkali. U Tatněfti dají maximálně 20 litrů. Žijeme v zemi plné ropy a nemůžeme natankovat,“ stěžuje si jeden z řidičů ve videu přesdíleném na sociální síti X.
Ukrajina dlouhodobě tvrdí, že útoky na rafinerie a další energetická zařízení mají omezit schopnost Ruska financovat válku a narušit logistické zázemí armády. Současný vývoj naznačuje, že dopady těchto operací jsou stále citelnější i pro běžné ruské spotřebitele.
Podle analytiků nyní více než na ruských protiopatřeních záleží na tom, zda Ukrajina dokáže udržet současné tempo útoků.
