Komerční prezentace Aktual.: 7.05.2026 13:12
Jerevan/Moskva – Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová odsoudila to, co označila za „vtahování Arménie na protiruskou oběžnou dráhu Evropské unie“ a za přizpůsobování se arménského vedení „agresivním euroatlantickým normám“, poznamenala agentura Reuters. Výroky ruské mluvčí na adresu Jerevanu agentura označila za známku rostoucího napětí mezi někdejšími blízkými spojenci.
„Během své návštěvy Moskvy 1. dubna jsem informoval ruského prezidenta (Vladimira Putina), že vzhledem k začínající předvolební kampani v Arménii se nebudu moci zúčastnit akcí 9. května,“ řekl Pašinjan novinářům. Parlamentní volby se mají konat 7. června.
Kreml oznámil, že 9. května do ruské metropole přicestují „řádově dvě desítky“ vysokých zahraničních představitelů. Návštěvu potvrdil slovenský premiér Robert Fico, který se sice nehodlá zúčastnit slavnostní vojenské přehlídky, ale setká se s ruským prezidentem, připomněl list Kommersant. Pašinjan se podle serveru The Moscow Times zúčastnil oslav v Moskvě loni a v roce 2023.
Jerevan tento týden hostil osmé setkání Evropského politického společenství (EPC), kterého se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se pátým rokem brání ruské invazi.
„Příjezd Zelenského do Jerevanu ukázal arménským občanům budoucnost, kterou pro ně chystá Evropská unie,“ prohlásila dnes Zacharovová. „Bruselský chráněnec (Zelenskyj) se stal ztělesněním toho, co EU dělá s tzv. mladými demokraciemi,“ dodala. Tvrdila, že Arménie je zahrnuta do plánů militarizace Evropy a že bude donucena k protiruským sankcím, které přímo postihnou arménské firmy a občany.
Vztahy Jerevanu s Moskvou se vyostřují od roku 2023, kdy Ázerbájdžán sousedící s Arménií bleskovou vojenskou operací znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Ruské oddíly byly rozmístěny v Karabachu jako mírové síly po arménské porážce v krátké válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020.
Arménie se v roce 2023 připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu, což Moskva odsoudila jako „nepřátelský krok“. Soud vydal zatykač na ruského prezidenta Putina a obvinil ho z osobní odpovědnosti za únosy dětí z Ukrajiny. Arménie také v roce 2024 zmrazila svou účast v Organizaci kolektivní bezpečnosti vedené Moskvou. Následující rok arménský parlament schválil zákon, kterým deklaroval záměr země usilovat o členství v Evropské unii.
Během měsíce po dubnové schůzce Pašinjana s Putinem ruské úřady omezily dovoz arménského koňaku a arménské minerální vody do Ruska. Podle médií šlo o odvetu za Pašinjanovu „drzost“, když v Putinově přítomnosti odmítl ruské varování před sbližováním s Evropskou unií a dovolil si hovořit o tom, že v Arménii – na rozdíl od Ruska – je internet naprosto svobodný.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
