Pavel: NATO a EU nejsou v evropské bezpečnosti konkurenty, měly by se doplňovat

Nejvýraznějším příkladem možného propojení NATO a EU je podle Pavla vojenská mobilita. „NATO ví, které trasy, přístavy, železnice, mosty a letiště jsou v případě krize zásadní pro přesun sil po celé Evropě. EU disponuje finančními a regulačními nástroji, které mohou pomoci modernizovat velkou část této infrastruktury,“ podotkl. Úkolem je podle něj zajistit, aby se tyto dva plány překrývaly. „Aby vojenské požadavky NATO určovaly směr investic EU a aby investice EU posilovaly odstrašující schopnost NATO,“ dodal.

Zahrnuti by podle něj mohli být i partneři mimo Evropskou unii, jako je Británie, Kanada či Norsko, které jsou podle Pavla zásadní pro bezpečnost kontinentu. „Jejich role v logistice, námořní bezpečnosti či zpravodajské činnosti, stejně jako při podpoře Ukrajiny, je neocenitelná,“ dodal.

Pavel se v projevu věnoval také nutnosti posilovat evropský pilíř NATO a nadále podporovat Ukrajinu. Napadená země se podle něj stala jedním z nejschopnějších hráčů v obraně v Evropě. „Prokázala pozoruhodnou odolnost, získala rozsáhlé bojové zkušenosti a rozvinula technologické inovace,“ uvedl. Podpora Ukrajiny podle prezidenta není charitou, ale přímou investicí do evropské bezpečnosti.

„Protože pokud Ukrajina uspěje, bude Evropa bezpečnější. Pokud bude Ukrajina donucena ke špatnému míru, budeme všichni žít s následky po celá desetiletí,“ dodal.

V budoucích konfliktech budou podle Pavla rozhodující technologie včetně AI

V budoucích konfliktech budou podle Pavla rozhodující technologie. EU a USA by spolu neměly soupeřit v oblasti AI, ale spolupracovat a inspirovat se, řekl Pavel v diskusi. Evropa si podle prezidenta včas neuvědomila, jak rychlý nástup technologií bude a musí výrazně zrychlit investice do výzkumu a vývoje, který navíc musí být efektivnější, a ne tak rozdrobený.

Pavel odkázal na slova ruského prezidenta Vladimira Putina či čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že svět ovládne ten, kdo učiní výrazný průlom v umělé inteligenci. „Musíme to brát vážně, protože v této oblasti dělá významné pokroky především Čína,“ uvedl. Konflikty na Ukrajině i Blízkém východě podle něj ukazují, že technologická převaha mění pravidla hry.

Důležitá je proto spolupráce s partnery v NATO a EU, ale i dalšími zeměmi ochotnými spolupracovat, řekl prezident. „Musíme úzce spolupracovat, abychom si udrželi náskok, který zajistí budoucnost našeho demokratického zřízení, jinak v této soutěži velmi rychle prohrajeme,“ konstatoval.

Spojené státy podle Pavla daly AI větší volnost, zatímco EU se nejprve soustředila na regulaci, aby se později nepotýkala s nežádoucími důsledky. „Oba přístupy se mohou ukázat jako účinné a jejich kombinace může přinést výsledky,“ uvedl. Podle Pavla je nutné, aby se Evropa a USA v AI vzájemně inspirovaly místo toho, aby soutěžily. „Pokud budeme soutěžit mezi sebou v Evropě nebo mezi Evropou a USA, můžeme prohrát s Čínou a dalšími konkurenty na globální scéně,“ podotkl.

Každá válka podle Pavla urychluje technologický pokrok i řadu společenských procesů, což je i případ konfliktu na Ukrajině. „Ukrajina prokázala nejen odhodlání a hrdinství, ale také neuvěřitelnou schopnost přizpůsobit se, inovovat a měnit se. To je něco, co jsme v Evropě ztratili v důsledku mnoha regulačních opatření, která jsou v době míru nezbytná. Ale v době konfliktu je potřeba být flexibilní a dosahovat výsledků v co nejkratším čase,“ uvedl.

Za největší problém Evropy pokládá roztříštěnost zájmů, ale i kapitálového trhu a dalších oblastí. „Máme všechny ingredience na skvělé jídlo, ale nemáme recept, jak ho rychle připravit,“ podotkl.

Pavel: Přítomnost amerických sil v Evropě je důležitá i pro Spojené státy

Přítomnost amerických sil v Evropě je důležitá i pro Spojené státy, protože také mají zájem o stabilitu, řekl Pavel. Spojené státy podle agentury Reuters zmenší objem vojenských sil, které by daly k dispozici na pomoc evropským členům NATO v případě velké krize, jakou by byl například útok na některý z těchto států. Pavel uvedl, že podle něj Evropa část kapacit dokáže kompenzovat.

Svůj záměr chce Washington spojencům oznámit v pátek, uvedla ve středu agentura s odvoláním na tři zdroje obeznámené s americkými plány.

„V tuto chvíli nemluvíme o stažení americké přítomnosti,“ uvedl Pavel. Pokud by se Spojené státy částečně stáhly, dokáže to podle něj Evropa kompenzovat vlastními vojsky. „Americká přítomnost není důležitá jen pro Evropu, ale i pro USA, protože mají zájem o stabilitu,“ řekl.

Krok je podle Reuters konkrétním výsledkem politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně dává najevo, že hlavní odpovědnost za bezpečnost Evropy mají od Spojených států převzít evropské země, od nichž také dlouhodobě požaduje výrazně vyšší výdaje na zbrojení.

Někteří představitelé Spojených států mimo jiné letos opakovaně kritizovali Českou republiku za neplnění dohodnutých aliančních závazků. Spojenci se v roce 2014 na summitu ve Walesu dohodli na závazku dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) výdajů na obranu do roku 2025. Ten se Česku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepodařilo naplnit v loňském roce a pravděpodobně ho stát nesplní ani letos.

Členové aliance se v loňském roce na summitu v Haagu také dohodli na novém závazku pěti procent HDP do roku 2035, z nichž mají 3,5 procenta činit přímé obranné výdaje. Babiš plánuje o české výši výdajů na obranu jednat na červencovém summitu v Ankaře.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu novinářům podle agentury DPA řekl, že o amerických plánech zatím nemůže přesně informovat. Pro NATO podle něj ale nejsou překvapivé, protože debata o změnách ve fungování aliance začala před více než rokem.

Řehka: Pokud Česko nesplní alianční závazky, nebude spolehlivým spojencem

Česko nebude spolehlivým spojencem, pokud nesplní přijaté závazky v Severoatlantické alianci (NATO), řekl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026. Spojenci přijali v roce 2014 na summitu ve Walesu závazek vydávat do roku 2025 dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje. Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nesplnilo závazek loni a pravděpodobně ho nesplní ani letos.

Diskutovat pouze o procentu výdajů na obranu vůči hrubému domácímu produktu podle Řehky nestačí. Obranné cíle NATO podle něj poprvé nevznikly podle politických ambicí, ale přímo podle hrozeb a potřeb aliančních obranných plánů. Pokud státy závazky nesplní, cíle podle něj nebude možné naplnit. „Nebudeme spolehlivý spojenec,“ uvedl. Dodal, že nesplnění závazků by mělo dopady nejen na obranu a bezpečnost, ale i na ekonomiku a další oblasti.

Spojenci se na loňském summitu v Haagu dohodli na novém závazku do roku 2035 vydávat na obranu pět procent HDP, z čehož 3,5 procenta mají být přímé obranné výdaje. Nízké výdaje na obranu některých evropských států včetně Česka čelí kritice od představitelů Spojených států. O výši českých obranných výdajů plánuje Babiš jednat na nadcházejícím červencovém summitu NATO v Ankaře.

Evropa by podle Řehky zároveň měla převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Spojené státy podle něj už nebudou schopné poskytovat Evropě stejnou úroveň podpory jako v minulosti. Transatlantickou vazbu je ale podle něj potřeba udržet. „Neničme něco, co se budovalo více než sedm dekád,“ řekl. Evropa by se podle něj měla přestat spoléhat na velkého bratra v podobě Spojených států a sama posílit své obranné schopnosti.

Bezpečnostní prostředí a přístup evropských zemí k obraně se podle Řehky zásadně proměnil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. Před válkou podle něj státy vycházely z předpokladu, že rozsáhlý konflikt v Evropě je nepravděpodobný a případná hrozba přijde s dlouhým varováním. „Po plnohodnotné invazi jsme dostali budíček,“ řekl náčelník generálního štábu. Rusko podle něj představuje největší hrozbu a Evropa se musí připravovat na možnost rozsáhlého konfliktu.

Podpora Ukrajiny podle Řehky není charita, ale zásadní bezpečnostní zájem Evropy. Budoucnost evropské bezpečnosti si podle něj nelze představit bez integrace Ukrajiny do evropských a aliančních struktur.

Největším problémem podle Řehky není jen vojenská připravenost, ale také absence širšího politického a společenského konsenzu. Společnost podle něj musí chápat hrozby a být připravená na krizové situace. „Pokud se společnost začne rozpadat a přestane věřit institucím, armáda sama nic nezmůže,“ řekl. Zdůraznil potřebu větší odolnosti celé společnosti.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}