Prezident Pavel se pondělního jednání vlády účastní od 11 hodin. Hrad už dříve uvedl, že prezident chce s kabinetem řešit koordinaci účasti ústavních činitelů na vrcholných setkáních mezinárodních organizací.
„Prezident se na jednání vlády chystá otevřít otázku zastupování České republiky na vrcholných jednáních mezinárodních organizací, včetně summitu NATO a Valného shromáždění OSN. Očekává pokračování dialogu a vůli vlády se dohodnout v souladu s dosavadními ústavními zvyklostmi a zavedenou praxí. Prezident i nadále upřednostňuje dohodu před jinými postupy,“ řekl v pátek Aktuálně.cz prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga.
Podle informací Aktuálně.cz stojí za odkladem rozhodnutí o summitu NATO ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který je hlavním aktérem sporu s Hradem. Zatímco ještě v minulých týdnech premiér naznačoval, že vláda otázku účasti prezidenta vyřeší právě v pondělí, nakonec termín posunul až na 22. června.
Podle zdrojů redakce však nejde pouze o technický odklad. Ve hře jsou totiž akreditace na summit NATO, které jsou pro účast delegací klíčové. Právě přes ně se podle informací redakce snaží ministerstvo zahraničí prosadit variantu, která by prezidentovi účast fakticky znemožnila.
Pokud by vláda rozhodovala až 22. června, zbývalo by do summitu v Ankaře, který se uskuteční 7. a 8. července, jen minimum času. Mohlo by proto být velmi obtížné stihnout vyřídit akreditace pro případnou prezidentskou delegaci.
Vláda musí rozhodnout o OSN
Jedinou zahraniční cestou, o které by tedy v pondělí mohlo padnout definitivní rozhodnutí, je proto právě zářijové Valné shromáždění OSN. Podle informací Aktuálně.cz je důvodem mimo jiné blížící se uzávěrka akreditačního procesu, která je už v úterý.
Zdroje obeznámené se situací navíc tvrdí, že ve srovnatelném období byly loni akreditace na loňské vrcholové zasedání v New Yorku už dávno vyřízené.
A s čím prezident na jednání tedy jde? Podle informací Aktuálně.cz nemusí být cílem pouze snaha dozvědět se, zda na summit NATO pojede. Důležitou roli může hrát i případný budoucí kompetenční spor.
Pavel totiž opakovaně naznačil, že pokud ho vláda do delegace nezařadí, je připraven obrátit se na Ústavní soud. Pro takový krok by však zřejmě chtěl doložit, že se předtím snažil spor vyřešit politickou cestou a hledal dohodu s kabinetem.
I proto může být pro prezidenta důležité zaznamenat, jak vláda na jeho požadavky reaguje a zda je ochotná dát jasné stanovisko. Pokud kabinet rozhodnutí znovu odloží nebo se jasné odpovědi vyhne, mohl by to Pavel později použít jako argument, že se snažil dohodnout, zatímco vláda věc opakovaně odsouvala.
Jenže posunutím rozhodnutí o tom, kdo na summit pojede, až na 22. června, se tak výrazně zúžil prostor pro případný zásah Ústavního soudu, pokud by prezident avizovanou kompetenční žalobu podal.
Odklad rozhodnutí může mít velmi konkrétní důsledek. I kdyby nakonec soud dal prezidentovi za pravdu, do summitu už by zřejmě nezbývalo dost času, aby se situace změnila. Pavel by tak mohl být ze summitu vyšachován bez ohledu na výsledek právního sporu.
Pavel, který se zúčastnil všech summitů Aliance od nástupu do funkce a v minulosti stál v čele Vojenského výboru NATO, už potvrdil, že má kompetenční žalobu připravenou. Prezident minulý týden uvedl, že věří v možnost společné účasti s premiérem, kdy by každý zastupoval Českou republiku v jiné části programu.
