Podle německého práva může být trestným činem urážka teoreticky jakéhokoli člověka. Paragraf 188 ale u politiků umožňuje přísnější postih za urážky a pomluvy.
Současná podoba paragrafu vznikla v rámci zpřísnění německého boje proti pravicovému extremismu a nenávistné kriminalitě, které přišly po vraždě poslance CDU Waltera Lübckeho v roce 2019.
Zákon se vztahuje na urážky pronesené veřejně nebo zveřejněné například na sociálních sítích, pokud souvisejí s veřejnou funkcí politika a podle úřadů mohou výrazně narušit výkon jeho práce. Za urážku politika hrozí až tři roky vězení nebo pokuta. Za pomluvu či úmyslné šíření nepravdivých tvrzení jsou tresty ještě přísnější.
„Lživý Fricek“ nebo „sucho v hlavě“
Roste však kritika toho, zda tato dodatečná ochrana politiků nezašla příliš daleko. Od roku 2021, kdy zákon začal platit v současném znění, totiž německými médii i soudním systémem prošla řada případů, které vyvolaly debatu o tom, kde končí přípustná kritika a začíná trestná urážka.
Letos v červnu například německý soud potrestal muže, který na sociální síti nazval německého kancléře „Lügenfritz“, tedy zhruba „lživým Frickem“. Dostal vysokou pokutu. Podle soudu výraz nebyl jen ostrou politickou kritikou, ale „podněcoval agresi“ vůči kancléři.
Podobně skončil případ uživatele Facebooku, který pod policejní příspěvek o chystané návštěvě kancléře v Heilbronnu napsal, že je Merz „Lackaffe“, tedy zhruba „nafoukaný frajírek“. Státní zastupitelství požadovalo vysokou pokutu, muž ale proti trestnímu příkazu podal odpor a soud následně řízení zastavil výměnou za zaplacení sta eur.
Vyšetřován byl i šestašedesátiletý důchodce z Heilbronnu, který pod stejný policejní příspěvek napsal „Pinocchio přichází do HN“ a přidal emoji dlouhého nosu. V tomto případě ale státní zastupitelství vyšetřování nakonec odložilo s tím, že jde o přípustnou kritiku vlády chráněnou svobodou projevu.
Vyšetřován byl například i muž, který o zelené političce Katrin Göringové-Eckardtové napsal, že má „extrémní sucho v hlavě“. Řízení bylo zastaveno výměnou za zaplacení tisíce eur.
Velmi známým je i případ „Schwachkopf“, tedy „pitomec“. Právě tak nazval čtyřiašedesátiletý uživatel sociálních sítí bývalého ministra hospodářství Roberta Habecka. Případ vyvolal velkou debatu a policie dokonce provedla u muže domovní prohlídku. Vyšetřování samotné urážky bylo později zastaveno.
Pinocchio ano, frajírek ne
V Německu kvůli těmto případům sílí pochybnosti o tom, jak přesně určovat hranici mezi přípustnou kritikou a trestnou urážkou. Právní server Legal Tribune Online například v červnu upozornil na rozdíl mezi případy, kdy bylo označení Merze za „Pinocchia“ vyhodnoceno jako přípustná kritika, zatímco za „Lackaffe“ („nafoukaný frajírek“) následoval trestní příkaz.
Pochybnosti o paragrafu 188 ale přešly ze sociálních sítí a odborných i denních médií také mezi německé politiky.
První politickou stranou, která legislativní změnu navrhla, byla Alternativa pro Německo (AfD), uvedla například německá stanice NDR. Ta už loni navrhla úplné zrušení paragrafu 188. Tradiční strany ale návrh odmítly velkou většinou. AfD navíc v Bundestagu naráží na zásadu takzvané „protipožární zdi“ – tedy odmítání spolupráce s touto stranou.
Nyní ale i u tradičních stran zesilují hlasy volající alespoň po omezení zákona, i když úplné zrušení odmítají. Podle nové ankety bruselského serveru Politico mezi poslanci jednotlivých stran v Bundestagu podporují určitou změnu paragrafu zástupci napříč politickým spektrem. Zákonem se chtějí v nejbližší době zabývat a v červnu se na výrazném omezení paragrafu 188 shodla německá konference ministrů spravedlnosti.
Možné návrhy
Zástupci CDU/CSU, SPD a Zelených ale podle Politica nechtějí paragraf úplně zrušit. Jedním z hlavních návrhů je zrušit zvláštní ochranu vrcholných politiků a ponechat ji pouze komunálním představitelům. Právě tento model v červnu podpořila německá konference ministrů spravedlnosti.
Důvodem je podle zastánců změny skutečnost, že starostové, radní a další místní politici často čelí osobním útokům, výhrůžkám a obtěžování a mají menší možnost se jim bránit. Vrcholní politici naopak podle zastánců změny musí být schopni snášet i velmi tvrdou politickou kritiku.
Na úplné zrušení paragrafu i dnes tlačí především AfD a Levice. „Politici jako Friedrich Merz každý den urážejí obyčejné lidi v této zemi tím, že je označují za líné nebo simulanty,“ řekl podle Politica poslanec Levice Luke Hoß. Podle něj paragraf vytváří zvláštní trestný čin platný pouze pro politiky a měl by být zrušen.
AfD argumentuje také tím, že politici musí s ostrou kritikou počítat. Na stole nyní leží její další návrh z letošního června, který stejně jako předchozí iniciativa požaduje úplné zrušení paragrafu.