Více než polovina Plzeňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení. Pro více než dvě pětiny obyvatel představují významný problém také kriminalita, drogy a hazard a automobilová doprava. Nejvyšší volební potenciál má podle průzkumu agentury Kantar před komunálními volbami, které se uskuteční 9. a 10. října, hnutí ANO, následované Starosty a nezávislými a ODS. Tématům, která trápí obyvatele čtvrtého největší tuzemského města, se bude v úterý od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
Podle průzkumu Kantar, který proběhl mezi 24. srpnem a 3. zářím, má nejvyšší volební potenciál pro komunální volby do magistrátu města Plzně hnutí ANO. To by při vytěžení celého svého potenciálu mohlo dosáhnout až na 36,5 procenta hlasů. Vytěžení potenciálu je situace, kdy se k volbě daného subjektu přikloní všichni voliči, kteří o něm aktuálně uvažují.
Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do zastupitelstva města, pokud by se k ní či k jejím kandidátům přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu stran X a Y, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
Zdroj: Kantar
Na druhém místě se umístili Starostové a nezávislí s potenciálem 30 procent hlasů. Třetí místo patří ODS s 23,5 procenty potenciálu. Čtvrté místo náleží Pirátům se 14,5 procenty. Následuje uskupení Chceme Plzeň (koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) se 13,5 procenty a Pro Plzeň s lidovci s 11 procenty. Uskupení SPD + TRIKOLORA + PRO s podporou Přísahy má potenciál 9,5 procenta. Potenciál 6 procent má pak Sociální demokracie s Plzeňáky. Motoristé a Svobodní mají stejně jako DSZ – Za práva zvířat a NK potenciál 4,5 procenta. Potenciál 4 procenta má KSČM. Potenciál dalších subjektů je pod 3 procenta.
Pokud by se volby do zastupitelstva Plzně konaly v době sběru dat, 57 procent oslovených by se jich zúčastnilo určitě a dalších 16 procent by se spíše zúčastnilo. Celkem tak o účasti uvažuje až 73 procent oprávněných voličů. „Nejedná se však o odhad skutečné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k době realizace výzkumu. Zkušenosti z předchozích voleb ukazují, že reálná volební účast bývá zpravidla nižší než deklarovaná,“ upozornil Kantar.
V době sběru dat bylo podle průzkumu o volbě preferované strany či hnutí zcela rozhodnuto 51 procent voličů. Dalších 39 procent by o své volbě bylo takřka rozhodnuto, zároveň by však zvažovali i jiné politické subjekty. „Zbývajících deset procent voličů by o své volbě nebylo rozhodnuto a preferovaná strana či hnutí by pro ně byla pouze jednou z několika zvažovaných možností,“ dodala agentura.
Dostupnost bydlení a bezpečnost
Průzkum se zaměřil i na to, kde vidí obyvatelé města největší problémy. Nedostupnost bydlení považuje za zásadní problém 55 procent Plzeňanů. Podle 44 procent respondentů jsou významný problémem kriminalita, drogy a hazard. Automobilovou dopravu považuje za zásadní problém 43 procent lidí. Pouze šest procent Plzeňanů naopak považuje za zásadní problém úroveň hromadné dopravy a jen dvě procenta respondentů označily za významný problém nedostatek kulturního a sportovního vyžití.
Za poslední čtyři roky se podle respondentů nejvíce zhoršila dostupnost bydlení. „Více než polovina obyvatel Plzně vnímá zhoršení situace v oblasti dostupnosti bydlení pro průměrného obyvatele města. Podle devatenácti procent respondentů se situace velmi zhoršila a dalších 33 procent uvádí, že se spíše zhoršila. V případě dopravy a vzhledu či vybavenosti čtvrti, ve které žijí, naopak zhoršení registruje pouze přibližně desetina obyvatel. Převládá zde pozitivní hodnocení vývoje, když zlepšení v obou oblastech vnímá zhruba polovina respondentů,“ shrnul Kantar.
Agentura se respondentů ptala i na to, zda město považují za bezpečné. „Téměř sedm z deseti Plzeňanů považuje své město za bezpečné. Za velmi bezpečné jej označuje sedm procent obyvatel a dalších 62 procent za spíše bezpečné. Naopak 23 procent obyvatel vnímá Plzeň jako spíše nebezpečné město a osm procent ji považuje za velmi nebezpečnou,“ uvedl Kantar.
Plzeň vnímají jako bezpečnější město častěji muži, lidé ve věku 30 až 44 let a lidé s vysokoškolským vzděláním. Nejméně bezpečně se v Plzni cítí lidé ve věkové skupině 45 až 59 let a lidé s nejnižším dosaženým vzděláním.
Za tři nejvýznamnější bezpečnostní problémy považují obyvatelé města bezdomovectví (42 procent), bezpečnost v okolí nádraží (40 procent) a drogovou problematiku (39 procent). „Přibližně třetina respondentů zmiňuje také kriminalitu a krádeže. Necelá pětina (osmnáct procent) považuje za významný problém vandalismus a dvanáct procent nedostatečný dohled městské policie. Za nejméně problematickou oblast z nabízeného seznamu je naopak považována dopravní bezpečnost, kterou jako nejvýznamnější problém označilo pět procent obyvatel,“ doplnil Kantar.