Diplomatické vztahy mezi USA a Arménií se dohodou posouvají na nejvyšší strategickou úroveň. Podepsaný balík smluv obsahuje tři zásadní pilíře, které překreslují geopolitickou mapu regionu, ve kterém je nyní mnohem méně prostoru pro tradičního hegemona – Rusko.
Tím prvním pilířem je tranzitní koridor TRIPP. Jedná se o rámcovou dohodu o 43 kilometrů dlouhém tranzitním koridoru přes jižní Arménii (symbolicky pojmenovaném Trump Route for International Peace and Prosperity – Trumpova cesta pro mezinárodní mír a prosperitu). Tento koridor má propojit Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan a následně s Tureckem. Pro globální trh to znamená vznik zásadní obchodní trasy z Asie do Evropy, která zcela obchází území Ruska i Íránu.
Druhým pilířem jsou kritické minerály a vzácné nerostné suroviny. Spojené státy si touto dohodou zajišťují přístup k arménským ložiskům mědi, zinku a železa, což jsou suroviny klíčové pro západní technologický a zbrojní průmysl. Jde o oblíbené téma Donalda Trumpa (podobnou dohodu uzavřel i s Ukrajinou), ale i o snahu zbavit se závislosti na surovinách kontrolovaných Čínou.
A nakonec Charta otevírá cestu pro rozvoj civilního jaderného programu pod hlavičkou USA, včetně budoucího využití amerických malých modulárních reaktorů (SMR), které mají Arménii odstřihnout od technologické závislosti na ruském Rosatomu.
V Arménii, která nemá ložiska ropy ani plynu, zajišťuje jádro čtyřicet procent výroby elektřiny. Jediná jaderná elektrárna Mecamor stárne a nyní je možné, že nové jaderné zdroje budou stavět Američané, a ne Rusové, jak se dosud očekávalo.
Rychlá ruská reakce
V reakci na dohodu Kreml okamžitě vyhlásil plošný zákaz dovozu tradičního arménského zboží – na ruském trhu ze dne na den skončily arménské minerální vody, květiny a vyhlášený arménský koňak. Ruská vláda navíc jako obvykle vytáhla energetickou kartu a hrozí drastickým zvýšením cen za plyn. Pro arménskou ekonomiku to bude citelný šok.
Vztahy mezi oběma zeměmi prochází krizí již několik měsíců. Pašinjan a Putin se před více než měsícem střetli dokonce přímo před kamerami během návštěvy arménského premiéra v Kremlu. Ve zjevné narážce na situaci v Rusku Pašinjan řekl, že „Arménie je demokratická země. Naše sociální sítě jsou stoprocentně svobodné, bez jakýchkoli omezení. V našich věznicích není ani jeden politický vězeň.“
Když se Pašinjan sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, okomentoval to bývalý ruský prezident Medveděv slovy: „Dva rusofobní bezmozci, kteří skvěle hovoří rusky, se spolu dnes v Jerevanu bavili špatnou angličtinou. Chybí už jen Trump a Vance, aby těm ignorantům dali zápočet z angličtiny.“
A hlavní ruská propagandistka Margarita Simonjanová (šéfredaktorka Russia Today), která je sama arménského původu, dokonce pohrozila Arménii odvetnými kroky: „Návštěva ukrajinského prezidenta v Jerevanu je výraz takového nevděku ze strany Arménie, kterou jsme tolikrát zachránili, že nemám slov. Je čas se zamyslet nad tím, jak ochránit ruskou populaci v Arménii a naše zájmy v zemi. Pokud ne Vladimir Vladimirovič (Putin), tak určitě jeho nástupce bude muset přijmout nějaké kroky.“
Arménie měla od rozpadu Sovětského svazu úzké vztahy s Ruskem. Vnímala ho jako spojence proti sousednímu Ázerbájdžánu, se kterým vedli Arméni válku o enklávu Náhorní Karabach. Po obsazení Karabachu Ázerbájdžánem a ukončení války na podzim 2023 obě země opatrně normalizují své vztahy a odvracejí se od Ruska, které už ve sporu nehraje roli arbitra.
Uklidnění situace v Zakavkazsku bedlivě sledují i Spojené státy – především kvůli geopolitickému významu Ázerbájdžánu s jeho obrovskými zásobami ropy a plynu. Američané chtějí z regionu vytlačit Rusko a Írán a také získat kontrolu nad klíčovými nerostnými surovinami.
