Evropská kosmická agentura minulý týden zveřejnila nové záběry vysokorozlišovací stereokamery sondy Mars Express, které zachycují zvláštní jev v oblasti planiny Utopia Planitia. Temná vrstva vulkanického popela se tu šíří přes světlejší, okrový povrch.
„Když tuto část Marsu v roce 1976 pozorovaly orbitální sondy Viking agentury NASA, byl popel znatelně méně rozšířený než dnes,“ uvedla Evropská kosmická agentura. A i když jde o změnu rozprostřenou do desítek let, v geologickém měřítku je to téměř sprint.
Původ této temné vrstvy sahá hluboko do minulosti planety. Popel je podle odborníků vulkanický, bohatý na minerály jako olivín a pyroxen, vzniklé při vysokých teplotách. Tyto látky kdysi vyvrhovaly mohutné sopky – včetně gigantů typu Olympus Mons. „Rozšíření popela v posledních 50 letech má dvě možná vysvětlení: buď popel zvedly a roznesly marťanské větry, nebo vítr odfouknul okrový prach, který dříve tmavý popel pokrýval,“ vysvětlují planetární vědci.
Zajímavé je i to, co popel nepřímo prozrazuje. Olivín se totiž ve vodě rychle rozkládá. Jeho přítomnost tak naznačuje, že Mars je suchý už velmi dlouho.
Planeta, která se stále vyvíjí
Nové snímky ale odhalily i další fascinující detaily. Povrch je posetý nejasně zaoblenými jámami s vlnitými okraji s příhodným názvem „vroupkované prohlubně“. Ty vznikají, když se pod povrchem nachází led, který postupně sublimuje. „Nevyskytují se izolovaně, ale spíše se spojují a tvoří větší oblasti, což je dokonalým příkladem toho, jak se povrch Marsu neustále mění,“ popsali odborníci.
Další snímek ukazuje impaktní kráter o průměru asi 15 kilometrů, obklopený světlým prstencem vyvrženého materiálu. Uvnitř jsou patrné křivolaké linie, které naznačují pomalý pohyb dřívějšího ledu. To všechno dohromady bourá zažitou představu o Marsu jako o mrtvém světě.
Video: Kámen, který vesmírný rover svým téměř tunovým tělem mimoděk rozdrtil, skrýval to, co NASA popisuje jako opravdový poklad.
Zdroj: ESA, BBC Sky at Night Magazine
