Zatímco Ukrajina potřebuje každou dostupnou stíhačku k posílení svého letectva, Varšava se s Kyjevem nedokáže dohodnout nejen kvůli podmínkám oprav a financování strojů, ale také kvůli spolupráci v oblasti bezpilotních technologií.
Podle Varšavy musí dohoda s Kyjevem vzniknout během několika následujících týdnů. „Ukrajina má na vyřešení této otázky stále méně času,“ uvedl polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v nedělním rozhovoru pro server Wirtualna Polska.
V prosinci polský generální štáb informoval, že se s Ukrajinou jedná o předání zhruba devíti strojů MiG-29, jejichž životnost se chýlí ke konci. Polsko jich vlastní čtrnáct a modernizovat je nebude, protože je nahrazuje moderními americkými a jihokorejskými letouny.
Ministr Kosiniak-Kamysz již začátkem července potvrdil, že Varšava od Kyjeva obdržela oficiální žádost o předání stíhaček. Nabídka podle něj stále platí, konečné rozhodnutí ale závisí na výsledku jednání.
Obě země se nyní přou především o to, kdo zaplatí opravy, údržbu a případnou modernizaci letounů před jejich předáním.
Varšava navíc očekává, že výměnou za stíhačky získá přístup k ukrajinskému know-how a ke společným projektům v oblasti bezpilotních technologií. Ukrajina během války získala rozsáhlé zkušenosti s vývojem i nasazením bojových dronů a Polsko chce tyto zkušenosti využít při budování vlastních schopností.
„Chceme, aby se zapojili do spolupráce a poskytli nám některé drony, které bychom mohli využívat. Jsme skutečně otevřeni různým řešením,“ řekl Kosiniak-Kamysz v rozhovoru.
„Pokud se to nepodaří, pak se nedá nic dělat,“ řekl dále ministr a dodal, že je „poněkud zklamaný, že se nepodařilo naplnit ani tento symbolický aspekt“.
Bulharsko zaplatí, vzkazuje Polsko
Varšava už podle ministra připravila i alternativní scénář. O letouny totiž projevilo zájem Bulharsko, které je – stejně jako Polsko – jedním z posledních členů NATO provozujících stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce.
„Tyto letouny jsou v dobrém stavu – natolik dobrém, že je chtějí koupit Bulhaři. Pokud je někdo ochoten zaplatit, znamená to, že mají skutečnou hodnotu,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Narážel tím i na pochybnosti o technickém stavu stíhaček.
Staré a drahé, tvrdí Kyjev
Podle ukrajinské agentury UNIAN totiž ukrajinští odborníci po inspekci polských MiGů-29 upozornili, že stroje jsou výrazně opotřebované a před zařazením do služby vyžadují opravy a modernizaci.
Teprve poté by je bylo možné bezpečně zařadit do výzbroje ukrajinského letectva.
Ukrajinská strana poukazovala na vysoké náklady a čas potřebný k obnovení provozuschopnosti stárnoucích strojů a podle zdroje agentury UNIAN chtěla po Polsku, aby opravy stíhaček zaplatila Varšava. To ale Poláci odmítli, informovala agentura na začátku července.
Složité vztahy
Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou v posledních měsících značně ochladly, a to především kvůli diplomatické krizi, která se rozhořela koncem května.
Tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil čestný název „Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády“ (UPA).
UPA je na Ukrajině často vnímána jako symbol boje za nezávislost proti sovětské nadvládě. V Polsku je ale spojována především s volyňskými masakry z let 1943 až 1944, při nichž bylo zabito kolem stovky tisíc polských civilistů, převážně žen a dětí.
Krok ukrajinského prezidenta kritizovali polští politici napříč politickým spektrem.
Polský prezident Karol Nawrocki následně Zelenskému odebral Řád bílého orla, nejvyšší polské státní vyznamenání, které ukrajinský prezident obdržel v roce 2023.
Že se spor promítl také do nálad veřejnosti, potvrdil v červnu i polský deník Rzeczpospolita. Podle jeho průzkumu celá aféra zhoršila pohled na Ukrajince u 51,9 procenta Poláků a polská veřejnost vnímá čím dál negativněji ukrajinské uprchlíky v Polsku. Těch je v zemi kolem jednoho milionu.
Tyto nálady se podle Rzeczpospolity promítají i do běžného života. Polská policie v první polovině roku 2026 obdržela 180 oznámení o trestných činech z nenávisti namířených proti Ukrajincům. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o více než 30 procent, informoval deník.
Média v posledních dnech upozornila i na konkrétní případ napadení Ukrajinců v Polsku. Na sociálních sítích se objevilo video, které zachycuje, jak tři muži napadli muže a ženu, která se napadeného snažila bránit.
I přes tuto krizi se ale 75 procent polské veřejnosti domnívá, že Polsko a Ukrajina mají především spolupracovat tváří v tvář hrozbě ze strany Ruska, namísto toho, aby se soustředily na otázky, které je rozdělují.
Osmdesát procent Poláků pak souhlasí s tvrzením, že z polsko-ukrajinského sporu těží především Rusko, ukázal nový průzkum polského Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS).
