Tradiční řadový dům s čistě bílou fasádou stojí v rakouském městečku Braunau am Inn těsně u hranic s Německem. Jedinou viditelnou připomínkou jeho temné minulosti je pamětní kámen na chodníku. Pochází z koncentračního tábora Mauthausen a nese nápis: Za mír, svobodu a demokracii. Nikdy více fašismus.
Hitlerovo jméno na něm vůbec nenajdete.
Od středy na fasádě domu přibyla další nová cedule: Policie.
Související
Po necelých třech letech tak skončila přestavba, jejíž cílem bylo zabránit, aby dům fungoval jako poutní místo neonacistů. „Z mého pohledu je to nyní v pořádku. Zvědavci ale budou na Hitlerovy narozeniny nadále přicházet,“ citovala DPA jistou 66letou ženu, která se s dvěma přáteli ze západoněmeckých Cách přišla na otevření stanice podívat.
Rakousko budovu v roce 2017 vyvlastnilo původní soukromé majitelce a o dva roky později rozhodlo o její kompletní přestavbě na policejní služebnu.
„Cílem bylo zabránit jakémukoli spojování s Adolfem Hitlerem a zbavit toto místo veškeré mystiky,“ vysvětlil agentuře Reuters vedoucí historického oddělení rakouského ministerstva vnitra Stephan Mlczoch při prohlídce budovy.
Dům u hranic s Bavorskem, ve kterém se 20. dubna 1889 Hitler narodil, prošel potom od roku 2023 rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou za 20 milionů eur (484 milionů Kč). Z architektonické stránky už podle DPA nic nepřipomíná, že se v budově nacistický vůdce a jeden z nejhorších zločinců historie narodil.
Pár týdnů života a nacistický kult
Mystiku kolem domu vytvořil především samotný nacistický režim. Za Hitlerovy vlády fungoval „Vůdcův rodný dům“ jako muzeum umění. Přitom sám Hitler v něm v roce 1889 strávil po svém narození pouhých několik týdnů, než se jeho rodina odstěhovala jinam.
Až dosud k domu pravidelně přicházeli kolemjdoucí i turisté, aby si ho vyfotografovali. Zda šlo o zvědavce, nebo sympatizanty nacismu, nebylo vždy jasné. Vedení města ale potvrzuje, že incidentů spojených s nacistickým pozdravem či zakázanou symbolikou v posledních letech ubylo.
Starosta Braunau Johannes Waidbacher věří, že obyvatelé města změnu přijali. „Myslím, že lidé v Braunau s tím dokážou žít. Zda to ale bude fungovat přesně tak, jak všichni doufáme a očekáváme, na to si musíme počkat,“ řekl starosta agentuře Reuters. Waidbacher byl členem komise, která doporučovala využití domu buď pro charitativní, nebo pro úřední účely. Charita, která v domě působila v minulosti, však podle něj generovala příliš velký pohyb veřejnosti.
Poutě to nezastaví
Rozhodnutí udělat z Hitlerova rodného domu policejní stanici ale zdaleka nepřijali všichni s nadšením. Ostrá kritika zní od Mauthausenského výboru, který zastupuje přeživší holokaust. Podle něj je policejní služebna nevhodná a stát by měl naopak aktivně připomínat zločiny nacismu.
„Každý rok se u památníku v koncentračním táboře Mauthausen koná pieta pod heslem: Nikdy více. A v Braunau teď jako by říkali: Zapomeňme na to co nejdříve,“ říká Robert Eiter z Mauthausenského výboru a Sítě proti rasismu a pravicovému extremismu.
Poukazuje na to, že Rakousko se po desetiletí stavělo do role „první oběti nacionálního socialismu“ po anšlusu v roce 1938, a teprve postupně začíná přiznávat i vlastní spoluvinu. „Svět nezapomene, kde se Hitler narodil. Wikipedie svoje hesla nezmění,“ dodává Eiter s tím, že přestavba budovy podle něj pouti neonacistů do Braunau stejně nezastaví.
Rozpačití sousedé
Pohled samotných obyvatel městečka se různí. Část z nich by v domě raději viděla sociální služby. „Byla bych raději, kdyby udělali něco jiného, ale je to, jak to je,“ krčí rameny čtyřiasedmdesátiletá místní obyvatelka Irene, podle níž měla v budově zůstat charitativní organizace pro hendikepované.
Většina sousedů však novou funkci domu vítá a doufá v klid. „Je to skvělý nápad,“ myslí si realitní makléř Thomas Spreitz. „Před domem se občas schovávaly skupinky neonacistů. Teď už je to doufám definitivně minulost.“
