Komerční prezentace Aktual.: 9.10.2026 05:45
Praha – Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě. ČTK to řekl politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jedním z důvodů nižší účasti je podle Čapka skutečnost, že řada lidí dlouhodobě pobývá mimo místo svého trvalého bydliště. „Typickým příkladem jsou vysokoškolští studenti, kteří žijí ve větších městech a místní politika v jejich původním bydlišti pro ně nemusí být tolik důležitá,“ dodal.
Dalším faktorem je podle politologa menší intenzita volebních kampaní. Zatímco před sněmovními či prezidentskými volbami jsou voliči dlouhodobě vystaveni celostátní kampani, v případě komunálních voleb se její rozsah mezi jednotlivými obcemi výrazně liší. Ve větších městech mají politické strany a kandidující uskupení více peněz na propagaci, zatímco v menších obcích bývají kampaně méně výrazné.
Komunálním volbám se podle Čapka také věnuje méně mediální pozornosti. Voliči proto nemusí pociťovat stejnou naléhavost účasti jako při celostátních volbách a mohou dát přednost jiným aktivitám.
Významnou překážkou je podle politologa také složitost volebního systému. Část voličů podle něj přesně nerozumí způsobu rozdělování hlasů ani tomu, jak se následně vytváří vedení obcí. Někteří se například mylně domnívají, že přímo volí starostu, kterého však vybírá až zastupitelstvo.
Přesto Čapek považuje komunální volby za mimořádně důležité. „Voliči si v nich vybírají zástupce, kteří působí přímo v jejich obci či městské části a jejichž práci mohou bezprostředně sledovat. Zvláště v menších obcích se lidé mohou se zvolenými zastupiteli osobně znát nebo je pravidelně potkávat,“ řekl.
Výsledky práce místních samospráv jsou podle politologa navíc často přímo viditelné. Jako příklady uvedl rekonstrukce škol, budování nové infrastruktury či investice do čistíren odpadních vod.
Ospravedlnit vlastní neúčast ve volbách může podle Čapka některým voličům usnadnit rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nehlasovat. Týkat se to může například lidí, kteří by kvůli hlasování museli cestovat do místa trvalého bydliště. Pokud se voleb neúčastní ani hlava státu, mohou podle Čapka snáze upřednostnit jiné víkendové plány. Politolog to považuje za nevhodný signál směrem k veřejnosti, přesto nepředpokládá, že by prezidentova neúčast sama o sobě výrazně ovlivnila celkový počet hlasujících.
Volební účast v komunálních volbách patří v Česku dlouhodobě k nejnižším. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 46,07 procenta, o čtyři roky dříve činila 47,34 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Letošní komunální volby se uskuteční dnes a v sobotu 10. října společně s prvním kolem voleb do třetiny Senátu. Komunální volby se v Česku konají každé čtyři roky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}