Myslela si, že jen babičce sdílí momenty z dětství a ostatní jim na profilu nevěnují pozornost. Fotografie z dovolené, u moře, ale i domácího prostředí. Maminku dnes 15leté Natálie tehdy nenapadlo, že by se k nim mohl dostat někdo cizí. Jenže stačilo, aby jeden ze spolužáků starý profil objevil, aby se ve škole spustila vlna posmívání a Natáliiny intimní snímky se rozšířily dál.
Přitom právě v období léta a dovolených se na sociálních sítích objevují stovky fotografií, které vznikly na pláži u moře, při dovádění ve vlnách nebo u bazénu. Děti se na nich často objevují v nelichotivých situacích, rodiče je ale přesto veřejně sdílí.
„Vaše dítě se vás možná jednou zeptá, proč jste sdíleli něco, co mělo zůstat jen v rodině a co mu později ublížilo mezi vrstevníky. Jako rodiče to často myslíme dobře, ale i nevinný příspěvek může mít nečekané následky,“ varuje Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.
Každá fotka nebo video může ovlivnit dětské sebevědomí, vztahy i pocit bezpečí. „Sdílení obsahu je obecně problém, který může zasáhnout do soukromí a výrazně zjednodušit některé kriminální aktivity. To se týká i budování digitální stopy dětí spojené se zveřejňováním citlivého obsahu. Ten může být použit pro nelegální aktivity, včetně vydírání či výroby dětské pornografie,“ upozorňuje policista David Schön.
Fotky sdílí polovina Čechů
Zážitky z dovolené na sociálních sítích sdílí každý druhý Čech, ukazují to data výzkumné agentury NMS Market Research. Během výletů se navíc četnost příspěvků oproti normálnímu stavu zvyšuje. Nejen rodiče se chtějí podělit o zážitky s přáteli a vnímají jejich sdílení na sociálních sítích jako možnost uchovat své vzpomínky. Nejčastěji jde o zachycení přírody a památek, mladé ženy ovšem nejčastěji přidávají selfies a společné snímky.
Nejaktivnější jsou v tomto ohledu mladí lidé z generace Z a mladší mileniálové, mezi kterými příspěvky z výletů v zahraničí i tuzemsku sdílí více než 60 procent. Právě ti ale mají nejčastěji malé děti, kterým zveřejňováním jejich fotografií budují digitální stopu. Kromě toho se mohou obrázky dostat i daleko za jejich nejbližší sociální bublinu, protože osm z deseti rodičů má sledující, které nikdy v životě nepotkalo.
„Snímky zachycující naše ratolesti v choulostivé situaci dokážou způsobit problémy například v době dospívání, kdy se mohou stát nástrojem šikany či kyberšikany. Ke všemu lze veškerý obrazový materiál z internetu snadno stáhnout a rozšířit a je velmi obtížné, často i zcela nemožné, jej z internetu zcela smazat. Smutným faktem je, že Česko je sdílením fotografií svých dětí nechvalně vyhlášené,“ říká policistka Pavla Veselá.
Sdílení fotografií ovšem nemusí být problematické pouze v případě, že jsou na nich děti. „Pokud zveřejním na sociálních sítích nejdříve, kde bydlím, jaké mám auto, případně se ještě pochlubím interiérem domu a pak na tom samém profilu zveřejňuji fotografie z dovolené, tak to jednoznačně všem sledujícím říká, že je dům prázdný a může se tak potenciálně stát cílem zlodějů,“ varuje kriminalista Schön.
Sdílení přináší radost i stres
A přestože většina lidí cítí díky sdílení dovolenkových zážitků radost, nadšení a spokojenost, někteří také vnímají tlak ukázat, jak skvělý mají život, nebo pociťují nervozitu z reakce ostatních. Zveřejňování soukromého života tak může mít také nepříjemné emoční důsledky.
„Mladé ženy jsou na sociálních sítích vystaveny intenzivnímu tlaku na dokonalost a neustálému hodnocení jejich vzhledu a životního stylu. Algoritmy sociálních sítí jim často zobrazují nereálné standardy krásy, zároveň se mladé ženy častěji setkávají s negativními komentáři týkajícími se jejich vzhledu, což přirozeně vede k obavám z reakcí ostatních na jejich dovolenkové příspěvky,“ vysvětluje autorka průzkumu Lucie Režná z NMS.
Ne všichni sledující navíc vnímají fotografie z prázdnin pozitivně nebo jako inspiraci pro budoucí cesty. Desetina uživatelů sociálních sítí má pocit, že všichni cestují více než oni. Mezi lidmi používajícími Instagram je podíl ještě vyšší. Zejména muže ve věku do 28 let podobné příspěvky obtěžují, protože mají pocit, že se jejich autoři příliš předvádějí.
„Mladí muži se častěji ocitají v bublinách zdůrazňujících potřebu materiálních úspěchů a luxusního životního stylu. Mužští zástupci generace Z tak více sklouzávají k závisti a příspěvky ostatních lidí je otravují, protože můžou vyvolávat frustraci a pocity méněcennosti,“ komentuje výsledky Lucie Režná.
Mohlo by vás také zajímat: Love bombing a plíživé změny
Do toxického vztahu můžete spadnout i vy
