Přibližně 43,3 procenta Španělů uvádí, že mají nízké či velmi nízké znalosti o tom, jak se zachovat v případě lesního požáru. Dalších 9,9 procenta přiznává, že nemá žádné znalosti, zatímco 35,1 procenta hodnotí své znalosti jako vysoké či velmi vysoké. Vyplývá to ze čtvrtého průzkumu o civilní ochraně, který provedlo španělské Centrum pro sociologický výzkum (CIS). Státní instituce se v něm dotazovala na zvládání lesních požárů a na složky integrovaného záchranného systému odpovědné za boj s nimi.
Celkem 15,3 procenta respondentů uvedlo, že je v průběhu roku 2026 zasáhl požár. Z nich 37,1 procenta reagovalo „zmateně a znepokojeně“, 27,4 procenta „se strachem a mírnější úzkostí“ a 21,8 procenta podle svých slov zachovalo klid.
Dopady lesních požárů a připravenost na jejich zvládání
Na dotaz, do jaké míry je požár zasáhl, odpovědělo 55,7 procenta respondentů, že se potýkali s „omezením či narušením provozu služeb nebo infrastruktury, například škol, silnic či dodávek energií“. Celkem 53,7 procenta uvedlo, že „v jejich obci nebo jejím okolí vznikly materiální škody nebo došlo ke zraněním“, a 31,9 procenta muselo ve své obci nosit roušku či respirátor.
Téměř šest z deseti Španělů (58,5 procenta) je přesvědčeno, že nejdůležitějším prvkem zvládání požárů je prevence. Přibližně čtyři z deseti respondentů (40,7 procenta) považují prevenci a hašení požárů za stejně důležité, zatímco 0,6 procenta přikládá větší význam samotnému hašení.
V této souvislosti se 57,6 procenta respondentů domnívá, že jejich region je na samostatné zvládání lesních požárů připraven špatně, nebo vůbec. Naopak 35,7 procenta považuje svůj region za velmi dobře či poměrně dobře připravený.
Většina respondentů (82,3 procenta) se rovněž shoduje, že služby zaměřené na prevenci a hašení požárů by měly v jejich autonomním společenství zajišťovat veřejné instituce. Naproti tomu 8,4 procenta upřednostňuje najímání soukromých společností a 4,9 procenta považuje za nejlepší smíšený model.
Španělé spojují nárůst požárů s nedostatečnou péčí o lesy
Naprostá většina respondentů (92,5 procenta) se domnívá, že za rostoucím počtem požárů stojí nedostatečné čištění lesů a péče o ně. Podobný podíl (88,3 procenta) přičítá tento vývoj ústupu tradičních postupů, které pomáhaly udržovat rovnováhu lesních porostů. Nárůst počtu požárů dává do souvislosti s vylidňováním venkovských oblastí 78,8 procenta dotázaných.
Více než polovina respondentů (53,5 procenta) se navíc domnívá, že pracovní podmínky zaměstnanců zajišťujících prevenci a hašení požárů jsou špatné či velmi špatné. Podle 36 procent dotázaných jsou naopak dobré či velmi dobré.
Podle průzkumu CIS se 80,6 procenta žen domnívá, že lesní požáry velmi úzce souvisejí (42,7 procenta) nebo poměrně úzce souvisejí (37,9 procenta) se změnou klimatu. Pro srovnání, u mužů je tento podíl 72,5 procenta, přičemž se jedná o ty, kteří se domnívají, že jsou velmi úzce spojeny (37,6 procenta), a ty, kteří se domnívají, že jsou poměrně úzce spojeny (34,9 procenta).
Podle průzkumu CIS se 80,6 procenta žen domnívá, že lesní požáry souvisejí se změnou klimatu velmi úzce (42,7 procenta) nebo poměrně úzce (37,9 procenta). Mezi muži tento názor zastává 72,5 procenta respondentů, přičemž 37,6 procenta považuje souvislost za velmi úzkou a 34,9 procenta za poměrně úzkou.
Z hlediska věkových skupin jsou o souvislosti mezi oběma jevy nejčastěji přesvědčeni mladí lidé ve věku od 18 do 24 let a od 25 do 34 let, a to 44 procent, respektive 45,6 procenta dotázaných. Do budoucna očekává 80,5 procenta respondentů, že počet požárů v příštích letech vzroste. Podle 8,8 procenta se situace nezmění a 6,7 procenta se domnívá, že požárů ubude.
Obdobný podíl respondentů (96,6 procenta) považuje za užitečné dostávat na mobilní telefon varování v případě mimořádné události ve svém okolí.
Článek napsaný RTVE.es / AGENCIAS (RTVE), poprvé byl publikován 23. září 2026 13:45 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.