Tým britského atmosférického fyzika Hugha Coea provádí laboratorní testy uvnitř speciální nerezové laboratoře, která umožňuje výzkum procesů v atmosféře.
Vědci zkoumají zejména koncept známý jako rozjasňování mraků, čehož lze dosáhnout jejich ostřikováním slanou vodou. Projekt s názvem Reflect se zaměřuje na boj s globálním oteplováním a má hodnotu šesti milionů liber (skoro 170 milionů korun).
Studie se snaží prokázat, že vstřikování slané vody do oblaků by je skutečně zesvětlilo, díky čemuž by mohly odrážet více sluneční energie zpátky do vesmíru. A následně tak pomoci ochlazení Země.
Pokud by se experimenty v laboratoři vědcům vydařily, plánují provést první terénní test této technologie za dva roky na britském pobřeží.
Opora v lodní dopravě
Manchesterský tým přitom svoji studii postavil na jevu, který má oporu v nedávné minulosti, kdy se pro pohon lodí používalo právě lodní palivo, jenž rozjasňovalo mraky.
Před šesti lety nicméně byla zavedla pravidla pro používání čistějších a ekologičtějších lodních paliv, která atmosféru neovlivňují. Vedlejším účinkem tohoto rozhodnutí ovšem byl zvýšený výskyt tmavších mraků nad oceány, které neúmyslně urychlují globální oteplování, jelikož nedokážou odrážet sluneční energii tak, jako mraky světlé.
„To znamená, že máme docela dobrou představu o tom, jak fyzika funguje, že?“ řekl Coe pro deník The Times. Projekt Reflect tak nyní zkoumá, zda by záměrné rozprašování částic soli mohlo bezpečně napodobit chladicí efekt z minulosti.
Sůl by se jednoho dne mohla vypalovat do mraků pomocí velkých mlžných děl. Prozatím se nicméně projekt soustředí na laboratorní testy, které by měly najít ideální velikost pro částice soli. Pokud jsou částice soli například příliš malé, tak se správně „neaktivují“, což znamená, že mrak se nezjasní dostatečně.
Geoinženýrství
Reflect je jedním z 22 projektů v programu v hodnotě 57 milionů liber (zhruba miliarda a 600 milionů korun), který se zabývá „geoinženýrstvím“ zemského klimatu a financuje jej Agentura pro pokročilý výzkum a vynálezy (Aria) ve Spojeném království.
Vědci považují program za zásadní pro prozkoumání účinnosti, ale možných nevýhod geoinženýrských opatření pro případ, že by je bylo nutné jednoho dne nasadit, aby se změna klimatu zastavila nebo zpomalila.
Coe deníku The Times sdělil, že neexistují „žádné pochybnosti“, že snižování emisí uhlíku by mělo být prioritou lidstva. „Začínáme vidět velké dopady na životní prostředí, které nás stojí obrovské částky, co se týče lidských životů a peněz. To se stává neúnosným,“ řekl Coe o dopadu dnešní úrovně oteplování, kdy je Země již o 1,4 stupně Celsia teplejší než před průmyslovou revolucí.
Dodal však, že je nutné geoinženýrství více prozkoumat pro případ, že bychom ho někdy potřebovali skutečně efektivně použít. A to včetně jeho možných nežádoucích dopadů.
