Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
Když roku 1995 němečtí archeologové popsali turecké Göbekli Tepe, představovalo to pro vědeckou představu o lidské minulosti šok. Toto sídlo považované za pravěkou svatyni totiž prokazatelně zaniklo v osmém tisíciletí před naším letopočtem – tedy v době, kdy ještě jiné civilizace s podobnými kamennými stavbami další nejméně tři až čtyři tisíce let vůbec neexistovaly.
První osídlení na tomto místě se dnes spojuje s dvanáctým tisíciletím před naším letopočtem. Pro zajímavost: egyptské pyramidy jsou staré asi 5000 let, což znamená, že odstup mezi současností a těmito památkami je menší než mezi pyramidami a Göbekli Tepe.
Vědci zatím odkryli a popsali jen asi desetinu tohoto komplexu, nechápou pořád ještě ani plně jeho smysl, ale vědí, že právě zde poprvé existovala první známá moderní kultura s kamennými stavbami – něco takového později napodobili na mnoha dalších místech světa. Nejnovější výzkum, který teď zveřejnila dvojice vědců z Německého archeologického institutu v Istanbulu, nyní navrhl vysvětlení jedné z největších záhad tohoto sídla.
Město mrtvých
Od začátku výzkumů se na tomto místě v jižním Turecku nacházelo pozoruhodně velké množství kosterních pozůstatků. Bylo jich tolik, že se objevovaly úvahy o kultu smrti, který zde mohl působit, nebo že zde došlo k nějakému hrůznému činu. Některé lebky a další kosti navíc vypadaly jako deformované.
Nová studie tvrdí, že přinejmenším část těchto kosterních pozůstatků má ale odlišný původ. Studie zveřejněná v odborném žurnálu Plos ONE totiž popsala, že kosti se do Göbekli Tepe dostaly zřejmě kvůli sesuvu půdy z místa, kde byly předtím pohřbené běžným způsobem.
Byly tam uložené již v dávnější minulosti, a to způsoby, jaké byly v tomto regionu běžné ještě před vznikem svatyně. Mohutný sesuv uvolnil svah, kde ležely, a pak se vše dostalo do prostor svatyně.
Pravěké lebky s úpravami
Tento výzkum ale nevysvětluje všechny lebky a kosti nalezené na tomto místě. Řada dalších lebek z Göbekli Tepe měla na sobě úpravy, které vypadají jako úmyslné – ať už jde o zřejmě vyřezané otvory, nebo barevnou úpravu okrem.
Nová studie to nevyvrací, jen říká, že fascinace lebkami a kostrami byla v Göbekli Tepe menší, než se předpokládalo.
Žádná záhada, jen nedostatek informací
Göbekli Tepe a také druhý podobný turecký komplex Karahan Tepe vyvolávají řadu otázek, na něž nemá současná věda ještě odpovědi. Nejde ale o žádné záhady, jen o to, že obě sídla jsou natolik rozměrná a výjimečná, že výzkum trvá dlouho.
Mezi nejpodivnější vlastnosti patří to, že by teoreticky neměly vůbec vzniknout. Aby vznikly tak mohutné kamenné stavby, s majestátní výzdobou a vysokou koncentrací osob, měla by k tomu existovat stejně vyspělá společnosti se zemědělstvím a písmem. Jenže lidé, kteří Göbekli Tepe vybudovali, psát a číst neuměli, zemědělství podle archeologických důkazů neznali.
Vědci se zatím také neshodli na tom, jestli bylo Göbekli Tepe obývané dlouhodobě, nebo jen příležitostně. Původní představa vsázela spíše na výjimečné návštěvy centra sloužícího jako svatyně, kde se lidé zastavovali při pravidelné migraci, ale v posledních letech přibývá vědců, kteří zvažují i trvalejší a občas i dlouhodobé osídlení.
Jak ale obyvatelé Göbekli získávali a uchovávali zdroje nebo jak tak komplikovanou stavbu vůbec plánovali – a proč vlastně –, to vědci zatím nevědí. Věří, že je postupný pokrok přivede blíž i k odpovědím na tyto velké otázky.