Na dálku se přitom nadále angažoval v lidskoprávní komunitě v Číně, která čelí hrozbám ze strany komunistické vlády. Nyní mu hrozí deportace do rodné země. Píší o tom listy The New York Times (NYT) a The Guardian.
Několik dní poté, co se Wu v roce 2019 v Číně zúčastnil schůzky s dalšími prominentními právníky a aktivisty, čínská vláda začala zatýkat její účastníky. Wu neprodleně uprchl do USA, kde v roce 2020 požádal o azyl.
Ve středu ho zadrželi agenti ICE v obci Mount Holly Springs v Pensylvánii, zatímco doručoval balíky. Wu z detenčního zařízení popsal jednomu ze svých přátel, že imigrační agenti ho požádali, aby prokázal americké občanství. Wu jim předložil důkaz o tom, že podal žádost o azyl, a vysvětlil, že do země vstoupil legálně. Agenti ICE ho nicméně zadrželi a převezli do detenčního zařízení pro migranty v Pensylvánii.
Příznivci a příbuzní muže se obávají, že mu hrozí deportace do Číny, kde by ho nejspíš čekalo stíhání Komunistickou stranou Číny. Vláda pod vedením čínského prezidenta Si Ťin-pchinga vyvíjí značné úsilí k potírání politického disentu, včetně zatýkání lidskoprávních právníků a aktivistů. Dva účastníci schůzky z roku 2019, po které Wu uprchl ze země, si ve vězení odpykávají dlouholeté tresty.
Manželka muže zadrženého imigračním úřadem Cchao-liou Li řekla NYT, že čínský bezpečnostní aparát jejího muže během let vyslýchal a obtěžoval. Wu navzdory tomu pokračoval v boji o osobní a náboženskou svobodu pro běžné Číňany, dodala.
„Celou dobu se velmi soustředil na nespravedlivé věci v Číně a způsoby, jak je změnit,“ řekla Cchao-liou ve čtvrtečním rozhovoru v pensylvánském Lancasteru, kde pár žije se 17letou dcerou.
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti v prohlášení uvedlo, že Wu zůstal v USA šest let po vypršení víza a že mu bude dopřán řádný proces. Ministerstvo mu podle prohlášení nabízí 2600 dolarů (přes 55 tisíc korun) a deportační let zdarma.
