Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
Na konci června zasáhla Evropu, včetně Česka, vlna veder. V neděli 28. června padl dosavadní teplotní rekord, když byla na stanici Doksany na Litoměřicku naměřena teplota 41,9 stupně Celsia. Horko trvalo asi týden.
Většina evropských zemí už v průběhu července zveřejnila údaje, jak v této době stoupla úmrtnost. Nedá se to sice přímo prokázat, ale experti právě tato nadúmrtí, tedy nadměrná úmrtí proti těm očekávaným nebo „normálním“, přisuzují horku. Jiný silný faktor totiž v té době nepůsobil a množství úmrtí navíc velmi dobře kopíruje průběh vlny, respektive na ni navazuje: obecně bývá největší počet zemřelých ve dnech po těch nejteplejších dnech a nocích.
Podobně vypadají i data, která zveřejnil v pondělí Český statistický úřad. Ten vydává svoje údaje vždy za dobu tří měsíců, a to přibližně čtyřicet dní po posledním datu, které patří do datové sady. To znamená, že v tomto případě data končí právě s koncem červnové teplotní vlny.
Na první pohled je vidět, že za posledních patnáct let, tedy za dobu, kdy ČSÚ data takto zpracovává, během 27. týdne zatím nikdy nezemřelo tolik lidí jako letos. Průměrně umíralo v minulých patnácti letech kolem 2000 až 2100 lidí za týden, během 27. týdne jich ale bylo 2299, tedy asi o desetinu více, než je běžné. Další podobný „zub“ v datech úmrtí je spojený s rokem 2013 – a právě tento rok patří k těm nejteplejším v dějinách Česka.
Na grafice je zároveň dobře vidět, že v létě obecně umírá mnohem méně lidí než v zimě, souvisí to hlavně s infekčními chorobami, které se snadněji šíří v chladu – faktorů je ale mnohem více.
Zabíjí horko?
Dá se spojit vlna veder jednoznačně s tím, že umíralo víc lidí? Je to tedy opravdu příčina (kauzalita) těchto nadúmrtí, anebo se jedná pouze o náhodnou shodu (korelace)? Podle Lenky Bartošové z Ústavu výzkumu globální změny z dat jasně vyplývá, že vlny veder jsou za nadúmrtí přímo zodpovědné. Výzkumy, na nichž se podílela, vycházejí z dat o různých evropských zemích a týkaly se několika vln veder.
Vědci našli přímou souvislost, která se nejvíc týkala několika nemocí, nejčastěji zdravotních problémů spojených se srdcem, tedy kardiaků. „Jednoznačně rostou počty nadúmrtí, platí to napříč evropskými zeměmi,“ uvedla pro ČT24.
Velmi podobně vidí situaci také Lukáš Dolák z Masarykovy univerzity. Ten zkoumá dopad vln veder na úmrtí na kardiovaskulární problémy na datech od roku 1994. „U nich vidíme jasnou souvislost – vlny veder způsobují více úmrtí na tyto komplikace,“ potvrdil České televizi. Kardiovaskulární choroby jsou spojené hlavně se seniory, právě u této skupiny byla úmrtnost během červnové vlny veder nejvyšší, jak ukazuje graf výše.
Naopak u respiračních nemocí se tento vliv zatím podle něj nepotvrdily neznámý je také zatím vliv přízemního ozonu (jehož vysoké koncentrace jsou s vedry spojené), což je téma, které teprve vědci budou zkoumat.
Podle Doláka se společnost na horka lépe adaptuje – přibývá klimatizovaných domácností, zlepšuje se zdravotní péče a toto téma se také stává stále více diskutovaným, takže lidé mají lepší šanci se na vedro připravit.
Horko a úmrtí v Evropě
Vyšší počet úmrtí zaznamenala v Evropě při této vlně veder celá řada států. Například Francie hlásila při vlnách veder o 5764 úmrtí víc, než je obvyklé, uvedly tamní úřady. Polovina obětí připadá na tři dny od 25. do 27. června, přičemž extrémní vedra sužovala zemi od 17. června do 2. července. Podle úřadů jde o nejvyšší nadměrnou úmrtnost zaznamenanou od historické vlny veder v roce 2003.
V Německu si od poloviny června vyžádala tato vlna veder životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Počet obětí veder tak už v polovině roku výrazně převyšuje hodnoty za celé předchozí roky – v letech 2023 až 2025 to bylo ročně průměrně 2900 úmrtí způsobených horkem.
Počet obětí veder se v týdnu s obzvláště horkými dny, od 22. do 28. června, zvýšil o 4310, jak vyplývá z posledních dvou zpráv RKI o úmrtnosti způsobené horkem. Od dubna do 21. června podle odhadů zemřelo kvůli horku 810 lidí, přičemž většina z těchto úmrtí připadá na týden od 15. do 21. června. I letos se jednalo převážně o seniory – do 28. června kvůli vedrům zemřelo zhruba 2950 lidí starších 85 let, 1320 osob ve věku od 75 do 84 let, 550 lidí ve věkové skupině 65 až 74 let a 300 osob mladších 65 let.
Ve většině případů jde o kombinaci vystavení se horku a už existujících onemocnění, proto se horko na úmrtním listu obvykle neuvádí jako základní příčina smrti, podotkl RKI. Dopady extrémních veder by ale podle jeho údajů mohly být dokonce ještě větší, než vyplývá z jeho modelu. Podle německého statistického úřadu činila nadměrná úmrtnost v horkém týdnu od 22. do 28. června 6800 případů.
