Příští prezident ČR bude skládat slib na nové slavnostní provedení ústavy

Hlavním motivem modré papírové vazby je reliéf státního znaku, barvy nahrazuje heraldické šrafování. Modré a červené písmo spolu s bílým papírem odkazuje na trikoloru. Autoři se podle Báchora zaměřili na symboliku, tradici a funkci. „Bylo důležité, aby bylo na první pohled jasné, že se jedná o státní dokument,“ řekl.

Slavnostní provedení ústavy počítá i s případnými změnami základního zákona státu. Knižní blok je možné v deskách podle Činčery bez problémů vyměnit. Součástí ceremoniálního výtisku je také modrý slavnostní obal a stojan.

Slavnostní provedení ústavy bude vedle inaugurace hlavy státu sloužit i při dalších ceremoniálních příležitostech. Sněmovna jej chce používat podle kancléře Martina Plíška při výročních akcích, které se budou vztahovat k ústavě, a nově při skládání poslaneckých slibů. „Dnešní slavnostní provedení ústavy dodává našemu základnímu zákonu skutečně reprezentativní, slavnostní a důstojnou podobu,“ řekl Plíšek.

Nová podoba ceremoniálního výtisku ústavy vzešla ze dvou soutěží. Do první autoři přihlásili čtyři návrhy, komise složená výhradně z odborníků z nich podle Plíška vítěze nevybrala. Úspěšná byla druhá soutěž, v níž figurovala šestice návrhů. Všechny návrhy podle kancléře Sněmovna vystaví v květnu na zhruba rok v předsálí hlavního jednacího sálu. Maketa slavnostního provedení ústavy bude brzy k vidění ve sněmovním Parlamentáriu, uvedl Plíšek. K dispozici je rovněž její kapesní verze, kterou dolní parlamentní komora nabídne knihovnám, školám a dalším institucím.

Celkové náklady na soutěž činily podle Plíška 1,81 milionu korun. Dalších 991.000 korun stála výroba slavnostního provedení ústavy.

Dosavadní podoba slavnostního provedení ústavy pocházela z roku 1993. Byla napsaná jedním z nejběžnějších fontů, písmem Times New Roman, a uložená v hnědých kožených deskách s velkým státním znakem. Tento ceremoniální výtisk podle Sněmovny zrcadlí chvat, za nějž byla ústava přijímána a následně ve své materiální podobě tvořena. Při inauguraci na toto slavnostní provedení ústavy skládali slib všichni prezidenti České republiky.

Ústavu přijala 16. prosince 1992 tehdejší Česká národní rada, která se po rozdělení Československa přeměnila k 1. lednu 1993 na Poslaneckou sněmovnu. Ke stejnému datu nabyla ústava účinnosti. Stanoví základní atributy České republiky a rozdělení mocí ve státě. Nejvýznamnějším zásahem do ústavy bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}