Na okraji cvičiště se ozývá pronikavý, bzučivý zvuk, který připomíná rozzuřený sršní roj. Tady na louce na jihovýchodě Prahy, pod záštitou organizace Strong Europe a ve spolupráci dronovou školou Aeroscan, Asociací veteránů sil speciálních operací UA a občanskou organizací Dronarium Academy z Ukrajiny, právě probíhá třítýdenní intenzivní kurz pilotování FPV dronů.
Tato technologie změnila moderní bojiště a poblíž fronty na Ukrajině drasticky rozšířila takzvanou „killzónu“. „Tady není vzdušná převaha a neustále nad vámi bzučí 40 kusů nějaké plastikové sr*čky,“ popsal před několika dny v Oděse reportérovi Aktuálně aktuální situaci jeden z vojáků.
Nejde přitom o „hračky“, ale o sofistikované nástroje, jejichž ovládání vyžaduje stovky hodin tréninku a ocelové nervy.
Most mezi ukrajinskou zkušeností a českou realitou
Celý koncept kurzů vysvětluje ředitel Strong Europe Martin Kroupa. Podle něj není cílem jen naučit lidi létat, ale přenést do českého a východoevropského prostředí tvrdě vykoupené zkušenosti z probíhajícího konfliktu.
„Základní myšlenkou Strong Europe je převádění zkušenosti z Ukrajiny do Česka a do celé východní Evropy,“ vysvětluje Kroupa. Zdůrazňuje přitom, že Česká republika má potenciál být v této oblasti významným hráčem: „Měli bychom si uvědomit, že nás je 11 milionů. To je zkrátka středně velká evropská síla. Máme rozpočet srovnatelný s Finskem a měli bychom hrát daleko významnější roli,“ míní Kroupa.
Ukrajinci, kteří se na kurzech podílejí jako lektoři, jsou veteráni z elitních jednotek. Hlavním instruktorem je Ivan, bývalý příslušník 3. samostatné útočné brigády, který poslední roky strávil jako specialista na FPV drony. Dalším veteránem je například Mykola, s nímž deník Aktuálně nedávno přinesl rozhovor.
„Ukrajinci tu obrovskou zkušenost, kterou teď během té strašné války prožívají, jsou ochotní sdílet,“ dodává Kroupa s tím, že kurz je designován jako mimořádně intenzivní – trvá tři týdny, osm hodin denně.
To zhruba odpovídá praxi z dalších zemí. Například francouzští a britští vojáci, se kterými redakce Aktuálně.cz mluvila v květnu cvičení Spring Storm 2026 (Jarní bouře) v jižním Estonsku, zmiňovali, že jejich vojenský dronový kurz trvá zhruba čtyři týdny.
Technika za „pár stovek“ dolarů
Do současného kola kurzu se přihlásilo 12 lidí a podle Kroupy se jedná o různou sortu lidí, část je například z českých bezpečnostních složek. Jedním z lidí s FPV brýlemi na očích je například Otakar Foltýn mladší, který detailně popisuje technické parametry těchto „vražedných včel“.
Vysvětluje, že standardem je dnes sedmipalcový model. Cena takového stroje je v porovnání s tradiční armádní technikou zanedbatelná, což umožňuje jeho masové nasazení.
Podle Foltýna se výrobní cena na Ukrajině pohybuje okolo 11 až 12 tisíc korun, tedy zhruba 400 až 500 dolarů. „Záleží na kvalitě, ale většinou o kvalitu moc nejde, protože dron stejně vybouchne,“ podotýká věcně k povaze dronových „kamikadze misí“.
Zároveň však upozorňuje na rozdíly mezi létáním v Česku a na ukrajinské frontě. Zatímco v Česku jsou drony limitovány legálními hranicemi síly signálu (100 miliwattů) a členitým terénem, Ukrajina nabízí ideální podmínky.
„Políčková“ země
„Ukrajina je ‚políčková‘ země, je velice rovná, jsou tam krajinky, je to v nízké nadmořské výšce, což znamená, že frekvence jsou tam čisté a rádiový přenos a signál je opravdu slušný,“ vysvětluje Foltýn.
V takových podmínkách mohou tyto drony létat bez kabelů či optických vláken i desítky kilometrů, pokud se počítá s tím, že jde o jednosměrnou cestu.
Motoricko-intelektuální výzva a pudová úzkost
Bývalý prokurátor a státní zástupce Adam Bašný se po konci své kariéry ve státní správě přesunul do zmíněné organizace Strong Europe, pro kterou pracuje jako právní a bezpečnostní expert. A podobně jako ředitel Kroupa se chtěl také on naučit létat s dronem.
Přestože o problematice moderního válčení a dronech dříve jen četl nebo slyšel, realita v poli je jiná. „Je to i výzva motoricko-intelektuální,“ přiznává Bašný a s humorem poznamenává, že před kurzem nebyl „dotčen jakýmikoli joysticky a páčkami“.
Létání s FPV dronem podle něj není jako hraní videohry, ačkoliv to tak na záběrech může vypadat. Vyžaduje to dokonalé propojení technických znalostí a taktického uvažování. „Pokud člověk nezná dron technicky a pokud nemá taktické myšlení, tak vlastně nemůže uspět a na vojenském poli přežít,“ říká Bašný.
Jedním z nejsilnějších vjemů je pak samotný zvuk stroje, který u mnoha lidí vyvolává mrazení v zádech. „Ten zvuk samotný vyvolává určitý pocit pudové úzkosti a člověk si musí zopakovat, že není v blízkosti frontové linie, ale že je na cvičišti v bezpečné zemi v Evropské unii,“ popisuje Bašný své pocity z tréninku.
Nepřítel, který nespí
Martin Kroupa při sledování výcviku varuje před podceňováním protivníka. Navzdory videím, která se objevují na sociálních sítích a mohou vyvolávat dojem chaosu v ruských řadách, je podle něj realita neúprosná.
„Člověk si uvědomí, že nepřítel, tedy Ruská federace, je daleko tvrdší, než si tady myslíme,“ říká Kroupa. Od ukrajinských instruktorů ví, že Rusové se rychle učí a jsou čím dál tím nebezpečnější.
Česká armáda a bezpečnostní složky nicméně podle zúčastněných v této oblasti poněkud zaspaly.
„V armádě jsou si této problematiky a nutnosti řešení velmi vědomi, nicméně jsme nějakým způsobem tu dobu zaspali a zaspáváme stále,“ kritizuje Bašný, ale zároveň oceňuje jednotlivé vojáky-nadšence, kteří se kurzu účastní.
Odolnost jako celospolečenský úkol
Celá akce Strong Europe má však hlubší přesah než jen technický výcvik. Jde o budování odolnosti celé společnosti. Adam Bašný to shrnuje jasně: „Obranyschopnost a odolnost společnosti a státu není pouze otázka pro armádu nebo bezpečnostní složky, ale pro každého jednotlivce, je to celospolečenská záležitost,“ dodává. Kurz FPV dronařů je tak jen špičkou ledovce.
„Pokud si to nebudeme uvědomovat a nebudeme si to opakovat a chovat se podle toho, tak nemáme šanci v dnešním světě obstát tak, jak bychom chtěli a měli,“ uzavírá Bašný.
