Putin se s mužem u vstupu do hotelu pustil do nenucené konverzace o počasí. Turista tvrdil, že přijel do Moskvy ze Soči u Černého moře.
„A bylo tam teplo?“ zeptal se Putin. „Když jsme odjížděli, byla zima, a zima byla i po příjezdu sem,“ odpověděl turista a zasmál se. Oba si následně potřásli rukou a Putin zamířil zpět ke svému autu.
Ačkoliv Kreml následně setkání prezentoval jako spontánní moment, při kterém prezident náhodou narazil na běžného občana, novináři muže identifikovali jako Alexandra Bazarného.
Ten měl dříve pracovat pro společnost, která spravovala Putinovy luxusní rezidence v Soči, přičemž podle investigativního serveru Agentstvo má firma zároveň vazby na ruské tajné služby.
Putin v džínách a bez bodyguardů
K „náhodnému“ setkání došlo během pondělního večera, když Putin přijel ve svém luxusním voze Aurus Komendant do hotelu přivítat svou 92letou bývalou učitelku Veru Gurevičovou.
Ženě, kterou opakovaně označil za jednu z nejdůležitějších osob svého života, přinesl kytici a následně se téměř bez ochranky procházel hotelovou lobby. Poté společně vyrazili na projížďku po Moskvě zakončenou večeří v Kremlu.
Celé video, na kterém Putin v neformálním oblečení řídí auto a hovoří s „běžnými Rusy“, působí jako snaha Kremlu vyvrátit spekulace o prezidentově rostoucí izolaci, paranoii a slábnoucí pozici u moci, které minulý týden přinesla světová média.
Katastrofa, která změnila Putinův vztah k veřejnosti
Putin má navíc s pečlivě zinscenovanými setkáními bohaté zkušenosti. „Nemá rád setkání s lidmi, kteří jsou příliš aktivní, impulzivní, nedají se kontrolovat a mohli by pokládat nepříjemné otázky,“ jak už dříve uvedl zdroj z Putinova okolí pro server The Moscow Times.
Putinova neochota účastnit se spontánních setkání s veřejností sahá údajně až do roku 2000, kdy během jeho prvního roku v prezidentské funkci došlo ke katastrofě ponorky Kursk, při níž zahynulo 118 námořníků.
Putin tehdy odmítl přerušit dovolenou u Černého moře a čtyři dny čekal, než se k tragédii veřejně vyjádřil, což v Rusku vyvolalo vlnu pobouření.
Když se později setkal s rodinami obětí, čelil nepříjemným otázkám ohledně postupu vlády po katastrofě. Právě od té doby se podle mnohých začal systematicky vyhýbat spontánním kontaktům s veřejností.
