Kauzu v pondělí večer otevřel poslanec Filip Turek (za Motoristy). Ten nejprve před jednáním koaliční rady řekl, že na Šumavě uniká „yperit“ a že jde o „nebezpečné bojové látky“. Podrobnosti odmítl sdělit s tím, že další informace zazní na úterní tiskové konferenci ministerstva obrany.
O několik hodin později se ale na doplňující dotaz opravil: „Nejedná se o yperit, ale fosgen.“ Ani tím jeho verze neskončila. Pozdě večer Turek na síti X uvedl, že „se jedná o látky, které by se v případě požáru měnily ve fosgen (bojový plyn)“.
Podle Červeného nový průzkum v okolí Dobré Vody u Prášil odhalil zhruba tisíc tun kontaminované zeminy a více než 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi.
Na místě jsou podle něj také desítky velkokapacitních nádob a stovky menších. Mezi nalezenými látkami ministr jmenoval rtuť, arsen, dioxiny a furany.
Část sudů je navíc podle Červeného ve špatném stavu. „Některé sudy jsou zkorodované a některé látky už unikly do půdy,“ uvedl ministr.
Obává se přitom, že kontaminace se nemusela zastavit na povrchu. „Je velmi pravděpodobné, že tyto látky kontaminují i spodní vody,“ řekl. Právě to má nyní zjistit hydrogeologický průzkum.
Průšvih v případě požáru
Ještě větší problém by podle Červeného mohl nastat v případě požáru. „Řešíme přírodní katastrofu,“ prohlásil ministr. Některé látky by podle něj při vysokých teplotách mohly začít reagovat a vytvářet další nebezpečné sloučeniny.
„V případě požáru tam může vzniknout velmi nebezpečný chemický koktejl, některé sudy mohou reagovat a nelze vyloučit ani jejich výbuch,“ popsal ministr.
Červený upozornil také na další riziko: podle předchozího průzkumu se v lokalitě může nacházet válečná pyrotechnika. Právě kombinace chemických látek, starých sudů a možné munice je podle něj důvodem, proč už místo není volně přístupné.
„Místo je momentálně zabezpečené, aby se k němu nemohli dostávat běžní lidé, aby se náhodou nemohli nakazit nebo aby se nepokusili tyto nebezpečné látky sami vyzvednout a odvézt,“ uvedl Červený. Podle něj je lokalita od pondělí pod dohledem policie.
Ministerstvo mělo vědět už v roce 2023
Dokumentace z roku 2023 je podle Červeného klíčová. Správa Národního parku Šumava tehdy zadala firmě DEKONTA sanaci menší části území. „Při té sanaci se zjistilo, že kontaminace není jenom v tom malém území, ale že je daleko rozsáhlejší,“ uvedl ministr.
V červenci a srpnu 2023 měla DEKONTA podle Červeného předat ministerstvu životního prostředí zprávu, která na problém upozorňovala.
„Ta zpráva jasně říká vysoká nebezpečnost. Doporučujeme sudy odstranit co nejdříve. Nelze vyloučit přítomnost bojových chemických látek,“ popsal obsah dokumentu Červený. Firma podle něj zároveň doporučila „zahájit sanaci celého zájmového území“ a místo zabezpečit policií nebo armádou.
Červený proto tvrdí, že tehdejší vedení ministerstva v čele s Petrem Hladíkem o rozsahu problému vědělo, ale nekonalo. Původní sanace podle něj měla stát kolem čtyř milionů korun, rozsáhlejší zásah už ale vycházel na více než 100 milionů. „Já se ptám, proč se s tím nic neudělalo, když ministerstvo tu informaci mělo,“ řekl ministr.
Podle Červeného se současné vedení ministerstva o skutečném rozsahu problému dozvědělo až letos. Následně prý zadalo nový průzkum celé lokality, na kterém znovu pracovala DEKONTA.
Hladík: Šíření poplašné zprávy
Červeného předchůdce Petr Hladík (KDU-ČSL) odmítá, že by o problému takového rozsahu věděl. Hladík uvedl, že v roce 2023 dostal informaci o toxicitě zjištěné po propadu sklepů z roku 2020 a následné sanaci. O žádném novém nálezu už podle svých slov informován nebyl.
Sanaci navíc podle něj prováděla Správa NP Šumava, nikoli přímo ministerstvo. Na síti X Hladík Turka kritizoval ještě ostřeji. Jeho postup označil za „šíření poplašné zprávy“.
„Řadový poslanec nemůže veřejně vykřikovat, že v národním parku unikají bojové plyny, a teprve potom zjišťovat fakta,“ napsal Hladík.
Co je vlastně yperit a fosgen?
Yperit, známý také jako hořčičná látka, je chemická bojová látka používaná už za první světové války. Poprvé byl jako chemická zbraň nasazen v roce 1917 u belgického Ypres, podle kterého také vzniklo označení yperit.
Poškozuje kůži, oči a sliznice a může vážně zasáhnout také dýchací cesty. Přes označení „hořčičný plyn“ navíc nejde při běžné teplotě o plyn, ale o olejovitou kapalinu.
Fosgen je naopak skutečně jedovatý plyn. Při vdechnutí poškozuje především plíce a jeho účinky se navíc nemusí projevit okamžitě. I fosgen patřil mezi významné chemické zbraně používané během první světové války.
Rozdíl je tedy podstatný: yperit je především látka způsobující těžké poškození tkání, zatímco fosgen je prudce toxický plyn působící hlavně na plíce.