„Rozhodl jsem se, že novým vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny se stane Mychyjlo Drapatyj,“ uvedl v úterý večer ve videu na svých sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň oznámil, že nové vedení zahájí pod jeho dohledem reorganizaci Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny.
Centrem Kyjeva přitom už téměř týden zmítají masové protesty. Ty původně rozpoutalo rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova.
Jakmile však na veřejnost začaly pronikat další okolnosti jeho konce, demonstrace se postupně proměnily ve výzvu k odvolání vrchního velitele armády Oleksandra Syrského, jemuž kritici vyčítají zastaralý sovětský styl vedení, přehnané zasahování nejvyššího velení do operací na frontě i snahu držet pozice za každou cenu, a to bez ohledu na lidské ztráty.
Právě rozdílné pohledy na způsob vedení války zřejmě stály i za rozpadem jeho vztahu s dnes již exministrem Fedorovem. Největší krize ve vedení ukrajinské armády od začátku invaze nyní vyústila až ve změnu na postu vrchního velitele.
K bojovníkům musíme přistupovat s úctou
Ukrajinský prezident Syrskému poděkoval za dosavadní službu vlasti a vyjádřil mu vděčnost. „Je faktem, že Oleksandr Syrskyj zajistil úspěchy Ukrajiny při obraně Kyjeva, v charkovské ofenzivní operaci a kurské operaci,“ napsal Zelenskyj. „Jsem vděčen Oleksandru Syrskému a každému našemu vojákovi za silné pozice Ukrajiny na frontě,“ uvedl.
„Ušli jsme dlouhou cestu, obrana Ukrajiny pokračuje a ke každému bojovníkovi je třeba přistupovat s úctou. Jsem vděčný Mychajlovi Drapatému za to, že sdílí tuto vizi,“ uvedl prezident patrně s odkazem na to, že Syrskyj se na lidské životy ve snaze o vojenský postup ne vždy zcela ohlížel.
„Všichni chceme totéž: porazit nepřítele a vytvořit podmínky – na frontě i prostřednictvím tlaku na Rusko –, které nám umožní přimět Rusko k míru. Zítra všechna tato rozhodnutí oficiálně potvrdíme. Ukrajina musí z této situace vyjít silnější a pro Rusko to bude těžší,“ zakončil prohlášení Zelenskyj.
Velitel nové generace
O třiačtyřicetiletém generálmajorovi, který se médiím spíše vyhýbá, se toho veřejně příliš mnoho neví. Mezi ukrajinskými vojáky i analytiky si ale vydobyl pověst jednoho z nejschopnějších velitelů své generace. Respekt si získal přímo na bojišti.
Absolvent Charkovského institutu tankových vojsk začínal u 72. samostatné mechanizované brigády a krátce před ruskou anexí Krymu v roce 2014 převzal velení jejího 2. praporu. Právě tehdy se poprvé dostal do povědomí širší veřejnosti.
Během bojů o Mariupol na jaře 2014 narazilo bojové vozidlo pěchoty BMP z jeho praporu na mohutnou barikádu z nákladních aut, kovových konstrukcí a pneumatik, kterou napříč ulicí postavili proruští ozbrojenci. Vozidlo ale nezastavilo a barikádu v plné rychlosti prorazilo. Záběry z bezpečnostních kamer dokonce vyvolaly dojem, jako by ji doslova přeletělo.
Video během několika hodin obletělo sociální sítě a stalo se jedním z prvních symbolů ukrajinského odporu. Přestože za volantem tehdy seděl řadový branec, incident je na Ukrajině dodnes známý jako „Drapatého BMP“, protože právě tehdejší velitel praporu celé operaci velel.
Útěk z pekla
Skutečná zkouška jeho velitelských schopností nicméně přišla až o několik měsíců později u města Izvaryne nedaleko ruských hranic. Jeho prapor se tam ocitl v obklíčení, které později vešlo do povědomí jako „izvarynský kotel“. Ukrajinští vojáci čelili téměř nepřetržité dělostřelecké palbě, přicházeli o techniku i muže a rychle jim docházela munice i palivo.
Drapatyj se proto rozhodl riskovat a z obklíčení prorazit. Jednotka musela vyrazit neprozkoumaným terénem po polích, protože hlavní silnice už kontrolovali doněčtí ozbrojenci. Akce uspěla především díky práci průzkumníků, kteří dokázali kolonu bezpečně provést minovými poli a vyhnout se připraveným léčkám.
Drapatému se tak podle serveru Mezha podařilo vyvést do bezpečí přibližně 260 vojáků. Právě tehdy si definitivně vybudoval pověst velitele, který své lidi nenechává napospas osudu a za svá rozhodnutí přebírá osobní odpovědnost.
Trnem v oku Moskvy
Když Rusko zahájilo rozsáhlou invazi v roce 2022, Drapatého kariéra nabrala rychlý spád. Postupně dostal na starost klíčové úseky fronty, od obrany Kryvého Rihu přes osvobození pravobřežní části Chersonské oblasti až po odražení nové ruské ofenzivy v Charkovské oblasti.
Není proto překvapením, že jeho úspěchy neunikly ani Moskvě – ruské úřady proti němu během několika let zahájily hned dvakrát trestní stíhání a obvinily ho z ostřelování okupovaných území. Mezi ukrajinskými vojáky jsou však podobné kroky vnímány spíše jako neoficiální vyznamenání. Moskva totiž tímto způsobem stíhá prakticky všechny úspěšné ukrajinské generály.
Svůj smysl pro osobní odpovědnost Drapatyj potvrdil i v čele pozemních sil, které převzal v listopadu 2024. Když o pár měsíců později zasáhla ruská střela Iskander výcvikové středisko a připravila o život 12 vojáků, Drapatyj se nesnažil přenést vinu na své podřízené a rezignoval.
„Armáda, v níž velitelé nesou osobní odpovědnost za životy svých lidí, je živá. Armáda, v níž za ztráty nenese odpovědnost nikdo, umírá zevnitř,“ citoval generálmajora deník Kyiv Independent.
Prezident Zelenskyj sice jeho odchod z funkce přijal, o talentovaného velitele ale přijít nechtěl a krátce nato ho přesunul do čela Společných sil.
Podle průzkumu agentury SOCIS z konce roku 2025 se Drapatyj těší důvěře 38,5 procenta Ukrajinců. Řadí se tak mezi nejdůvěryhodnější vojenské osobnosti po boku bývalého šéfa armády a dnešního velvyslance ve Velké Británii Valerije Zalužného, šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Budanova a zakladatele pluku Azov Andrije Bileckého.
