Komerční prezentace Aktual.: 20.09.2026 21:42
Praha/Riga – Ruský test soudržnosti NATO může přijít již brzy, varovali v rozhovorech s listem The Guardian představitelé evropských zpravodajských služeb včetně šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Ten ve dnes zveřejněném rozhovoru řekl, že možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států aliance, by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců.
Britský list připomíná, že varování šéfů rozvědek zaznívají v době, kdy polský premiér Donald Tusk poslancům Sejmu řekl, že Rusko podle zpravodajců v nadcházejících měsících plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, aby dokázalo, že článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně je spíše teoretické než praktické ustanovení. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Tuskovo varování za „opodstatněné a dobře podložené“.
K potenciální hrozbě ze strany Moskvy se v uplynulém týdnu vyjádřili tři šéfové evropských zpravodajských služeb v samostatných rozhovorech s deníkem The Guardian na různých místech. Koudelka uvedl, že vedle zvýšené aktivity dronů by součástí plánů Kremlu mohla být i invaze malého rozsahu na území některého ze států NATO, který sousedí s Ruskem.
„Je to možné. Mohlo by jít o omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou, rozsáhlou kampaň na ovlivnění veřejného mínění,“ řekl Koudelka listu The Guardian v sídle BIS v Praze. Tento scénář by se podle něj mohl naplnit už během měsíců, nikoli let. „Spousta lidí ale dělá vše, co je v jejich silách, aby se to nestalo,“ dodal.
Koudelka také řekl, že současnou ruskou taktikou je „eskalovat za účelem deeskalace“. To znamená, že se Kreml snaží zasahovat slabá místa západních společností, aby oslabil jejich podporu válečnému úsilí Ukrajiny. „Věří, že pokud eskalaci dostatečně vyhrotí, evropské země se rozhodnou Ukrajinu nepodporovat,“ řekl šéf BIS v rozhovoru. Ukrajina se pátým rokem se západní pomocí brání rozsáhlé ruské invazi.
The Guardian hovořil také s ředitelem lotyšské bezpečnostní služby (VDD) Normundsem Mežvietsem a šéfem švédské vojenské rozvědky a bezpečnostní služby Thomasem Nilssonem. Všichni tři včetně Koudelky soudí, že ať už se stane cokoli, ruská sabotážní kampaň v Evropě v příštích měsících pravděpodobně ještě zesílí.
Představitelé tří pobaltských zemí, které s Ruskem přímo sousedí, zaujímají k možnosti invaze či jiné závažné eskalace opatrnější postoj, píše dále The Guardian. Upozorňují, že Moskva své zdroje vyčerpává na Ukrajině, a zároveň varují, že zveličování možnosti útoku na NATO může hrát do karet Kremlu.
„Známky bezprostředně hrozícího útoku nevidíme,“ uvedl Mežviets v rozhovoru s deníkem v sídle VDD v Rize. Připustil, že existují náznaky, že se Moskva připravuje na razantnější postup v západní Evropě, ale dodal, že není jasné, zda takové plány nejsou pouze součástí destabilizační strategie. „Stále zůstává otevřenou otázkou, zda mají přímé a konkrétní plány, nebo zda se to děje pouze v kontextu jejich obecné snahy šířit strach a nejistotu v západní společnosti,“ uvedl šéf lotyšské bezpečnostní služby.
Politici z pobaltských zemí, kteří léta kritizovali státy západní Evropy za příliš shovívavý přístup k Rusku, se nyní ocitli v paradoxní situaci, když některé západní lídry vyzývají, aby ve veřejných prohlášeních zachovali klid, píše The Guardian. Obávají se totiž, že hovořit nahlas o bezprostřední ruské invazi může mít negativní dopad na společnost a ekonomiku.
Ani Mežviets, ani Koudelka nechtěli s listem hovořit o tom, jaké konkrétní zpravodajské informace jejich služby mají ohledně možných ruských plánů pro příští měsíce. Rovněž ponechali bez komentáře, zda jedním z cílů překvapivé cesty ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea do Moskvy minulý měsíc – během níž se zastavil i v Rize – bylo varovat Kreml před riziky případného útoku na NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po návštěvě šéfa CIA spekulace o možném ruském útoku na NATO kategoricky odmítl.
Šéf švédské tajné služby Nilsson označil za zlomový moment nedávný incident s ozbrojeným dronem na letišti v Lipsku, který německé úřady přisoudily ruským zpravodajským službám „Vyslat ozbrojený bezpilotní letoun na rušné letiště uprostřed Evropy… Dochází-li k útokům, které by mohly vést ke ztrátám na životech nebo ke škodám na klíčové infrastruktuře s obrovskými důsledky pro společnost, pak si myslím, že je to ‚gamechanger‘,“ řekl Nilson v rozhovoru s The Guardian na okraj konference v Rize.
Rusko podle Nilssona nynějším zintenzivněním sabotážních aktivit sleduje několik cílů: oslabit podporu Ukrajiny, rozklížit NATO a vyvolat mezi lidmi v Evropě paniku. „Myslím, že Moskva by byla nejraději, kdyby se v NATO vedly nekonečné diskuse o konzultacích podle článku čtyři, aniž by však následovala jakákoli akce,“ řekl Nilsson. Článek čtyři smlouvy NATO zakládá povinnost členských států zahájit vzájemné konzultace, kdykoli je podle názoru kteréhokoli z nich ohrožena jejich územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.
Koudelka také řekl, že dalším důsledkem ruské sabotážní kampaně je přetěžování zdrojů zpravodajských služeb, neboť pochybnosti často přetrvávají i tehdy, stojí-li za incidenty jiné faktory. „Teď musí zpravodajské služby vyšetřovat každý požár nebo každou poruchu jako potenciální teroristický útok, a to je pro ně příznivý výsledek,“ řekl šéf BIS s odkazem na počínání Moskvy.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}