Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
Sociologové v Rusku zaznamenávají růst zájmu tamních obyvatel o emigraci, píše ruskojazyčná mutace portálu Deutsche Welle (DW). Počet dotazů týkajících se stěhování z Ruska do jiných zemí dosáhl ve vyhledávači Yandex nejvyšších hodnot od mobilizace na podzim roku 2022.
Poptávka po cestách do zahraničí v té době vedla k prudkému nárůstu cen letenek. „Letenka do Jerevanu mě v září 2022 stála 75 tisíc rublů (asi dvacet jedna tisíc korun, pozn. red.),“ popsal pro ČT24 tehdejší situaci Dmitrij (jméno změněno), za nímž se později přestěhovala i manželka s dětmi.
Nárůst zájmu o emigraci z Ruska je patrný od letošního března – a to na pozadí pravidelných výpadků internetu, zesílení blokování chatovacích skupin a VPN služeb ze strany vlády.
„Podle nejnovějších údajů se vláda potýká s tím, že povědomý vzorec zákazů se již automaticky nepřeměňuje ve společenský konsenzus,“ konstatuje pro The Moscow Times (MT) politolog Graščenkov. „Společnost nezačíná být unavená z přísnosti jako takové, ale spíše z pocitu, že se omezení množí, zatímco naděje na zlepšení je v nedohlednu. (…) Jde o rostoucí konflikt mezi represivním modelem řízení a požadavkem společnosti na normální, klidný život,“ doplnil.
„Bezpečnostní důvody“, komentuje vypínání internetu Putin
Šéf Kremlu Vladimir Putin tvrdí, že vypínání internetu v zemi je nutné z bezpečnostních důvodů – podle něj Ukrajina, která se již pátým rokem brání plnohodnotné agresi ze strany Moskvy, využívá tuto síť k navádění dronových útoků proti cílům v Rusku.
Putin prohlásil, že „pokud jde o operativní činnost s cílem zabránit ‚teroristickým útokům‘, bude vždy prioritou zajištění bezpečnosti lidí“, přičemž připustil, že ruským bezpečnostním složkám útoky unikají. Zprávy o ukrajinských zásazích civilní infrastruktury v Rusku jsou přitom méně časté, než ty o ruských zásazích ukrajinských civilních cílů.
I když bude mobilní internet omezován, je potřeba podle Putina zajistit provoz služeb zajišťujících základní životní potřeby. Jde podle něho o přístup k oficiálnímu vládnímu portálu Gosuslugi, platebním systémům nebo aplikacím, přes které se lidé objednávají k lékařům. Prohlásil, že bezpečnostní složky a státní úřady by měly při hledání řešení v této záležitosti spolupracovat.
Putinova popularita klesá
Státní sociologická agentura VCIOM mezitím zaznamenává pokles Putinovy popularity. Podle posledního týdenního průzkumu zveřejněného v pátek klesá Putinova oblíbenost již sedmý týden po sobě, píše Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL).
Za poslední týden byl zaznamenán pokles o 1,1 procenta na 65,5 procenta. Nižší číslo bylo zaznamenáno jen před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Ještě letos v únoru se přitom Putin těšil popularitě 74 procent.
Ke kritice vlády se přidali dokonce i lidé vůči šéfovi Kremlu loajální. Například Z-bloger Ilja Remeslo, který dříve psal udavačské zprávy na opozičníky, šokoval mediální prostor výzvou k zatčení Putina.
„Vůdkyní“ protestů se pak nečekaně stala influencerka Viktorija Bonjová. Ta už více dní budí silné emoce ve své domovině potom, co Putinovi vzkázala, že je odtržený od reality a nevidí problémy v Rusku – od povodní v Dagestánu až po vybíjení dobytka na Sibiři.
Několik podnikatelů a bankéřů se pak na Putina neoficiálně obrátilo s výzvou, aby zmírnil blokování internetu, které má na podnikatelskou sféru, již tak trpící zvýšením daní a zpomalením ekonomiky, negativní vliv, uvedly dle MT zdroje agentury Reuters.
Zdroje agentury Bloomberg blízké Kremlu pak pro změnu tvrdily, že kvůli nespokojenosti veřejnosti by úřady mohly přestat internet omezovat a dokonce umožnit komunikační aplikaci Telegram pokračovat v činnosti v zemi. Blokování telegramu, který měl na začátku roku v Rusku přibližně sto milionů uživatelů, však zatím pokračuje, píše MT.
Úřady se podle politologa Graščenkova s největší pravděpodobností kontroly nad společností nevzdají, budou se ale snažit, aby vše bylo pro každodenní život méně traumatizující. „Budou hledat rovnováhu mezi bezpečností a podrážděním, mezi represivní setrvačností a nutností nepoškodit náladu ve společnosti,“ odhaduje.
Paralely s předešlými ruskými vlnami emigrace
Současná situace však některé obyvatele přivádí na myšlenku emigrace. „Mnozí Rusové, kterým osud země není lhostejný, vidí v emigraci poslední možnost – ze země tak odcházejí pouze tehdy, pokud čelí přímému ohrožení nebo pokud by mohli ohrozit své blízké. Pak je ale velká skupina lidí, jejichž hlavní motivací k opuštění země je zachovat si své životní standardy, pokračovat ve své práci a žít v bezpečí,“ popsal pro ČT24 rusista z Univerzity Palackého René Andrejs.
Ve druhé jmenované skupině jsou dle Andrejse jednak lidé, kterým je politická situace opravdu lhostejná a mají na hostitelské země přehnané nároky, ale také ti, pro než je setrvání v zemi bojující proti sousednímu státu neakceptovatelné.
Od říjnové revoluce v roce 1917 proběhlo v Rusku celkem pět vln emigrací – ta poslední je spojená s ruskou agresí na Ukrajině. Andrejs mezi všemi vidí jisté paralely. „V té současné je to určitě opětovný odchod vzdělaných a vysoce kvalifikovaných lidí, demokraticky smýšlejících představitelů ruské politické reprezentace, ale také (existuje) stále se opakující problém s integrací ruské komunity v hostitelských zemích,“ podotkl.
Nynější vlnu emigrace pak podle Andrejse zcela zásadně ovlivnila zkušenost s prací v on-line prostoru a na dálku. „Mnozí Rusové žijící v emigraci tak stále pracují pro ruské společnosti a jsou s tamním prostředím v mnohem užším kontaktu, než tomu bylo v předchozích vlnách. Je škoda, že Česko nevyužilo historické zkušenosti s takzvanou Ruskou pomocnou akcí, tedy systematickou pomocí demokraticky smýšlejícím Rusům, Ukrajincům a Bělorusům ve 20. letech,“ je přesvědčený expert.
Ruská pomocná akce byl program pomoci vyhlášený československou vládou v roce 1921 a určený uprchlíkům z Ruska, kteří byli nuceni opustit svou vlast po bolševické revoluci v roce 1917.
Mimořádným k tomuto programu byl příspěvek především prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, dále tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše a předsedy vlády Karla Kramáře.
Program československé vlády byl zaměřen nejen na asimilaci ruských emigrantů v Československu, ale také na zachování a další rozvíjení jejich vlastní kultury a vědy.
Zdroj: Wikipedia
Většinu lidí z předchozích vln emigrace spojovala silná touha vrátit se co nejdříve do své vlasti, k čemuž ale často nedošlo, uvedl rusista Andrejs. „Z vlastních zkušeností vím, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také neochota učit se místní jazyky a integrovat se. Z toho důvodu si myslím, že v případě změny režimu, která se ovšem nestane ze dne na den, se budou Rusové chtít spíše vracet,“ domnívá se.
„Teď jsme učinili důležité rozhodnutí – děti začaly v Arménii chodit do školky a školy, vybírali jsme je velmi důkladně. Chceme, aby byly v bezpečí,“ sdělil Dmitrij, který z Ruska emigroval před čtyřmi roky.
