Alexander Stubb je v současnosti často spojován s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Média jej označují za jednoho z mála evropských státníků, kterým americký prezident naslouchá.
Stubb má ale za sebou dlouhou politickou kariéru a před ruskou invazí na Ukrajinu udržoval pracovní i osobní kontakty například i s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Kvůli jeho zkušenostem i kontaktům se tak objevily spekulace, že by právě Stubb mohl sehrát roli „evropského zmocněnce“ pro vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Sám Stubb pro švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) „odmítl spekulovat“ o tom, že by byl tím, kdo Putinovi jménem Evropy „zavolá“.
Připustil ale, že nyní nastal správný čas pro zapojení Evropy do vyjednávání. Argumentuje i tím, že evropští představitelé nemohou pouze čekat na kroky Washingtonu.
Ostrý Stubb
Stubb přitom patří mezi politiky, kteří po ruské invazi dlouhodobě prosazovali tvrdý postup vůči Moskvě a podporu Ukrajiny. Jeho výzva k jednání tak představuje snahu využít podle něj příznivější situace Ukrajiny na bojišti.
„Myslím si, že bychom s Putinem měli mluvit. S Rusy lze jednat pouze tehdy, když nejsou v pozici síly,“ řekl Stubb listu NZZ. Podle finského prezidenta je totiž Ukrajina nyní v lepší pozici než kdykoli od začátku války – a právě proto je vhodná chvíle k vyjednávání.
Stubbova matematika
„V prvním roce války šlo Ukrajině o přežití. V následujících třech letech o odolnost. A teď jde o matematiku bojiště,“ vysvětlil Stubb a dodal, že Rusku se nedaří dostatečně rychle nahrazovat válečné ztráty ani výrazněji postupovat. „Ve druhé světové válce trvalo Sovětskému svazu čtyři roky dostat se do Berlína – urazil přitom asi 1600 kilometrů. Nyní Rusové na Ukrajině postoupili přibližně o 60 kilometrů,“ uvedl pro ilustraci současné situace.
Z tohoto důvodu Stubb odmítl i obavy z možného ruského útoku na pobaltské země nebo jiné členy NATO. „Lidé by se měli uklidnit. Nedává to smysl,“ řekl.
Případné jednání Evropy s Ruskem je podle Stubba nutné vést společně se Spojenými státy. „Zároveň si ale musíme položit otázku, zda současná americká politika vůči Rusku a Ukrajině odpovídá evropským zájmům. Pokud ne – a v některých ohledech tomu tak není – musíme se angažovat sami,“ dodal.
Otázkou však zůstává, kdo by měl Evropu jako celek zastupovat. „Musí to být koordinovaný postup. Ideálně by první krok měla učinit Evropská unie. Pokud by to nefungovalo, měla by převzít iniciativu skupina E3, tedy Francie, Německo a Velká Británie. A pokud by selhal i tento formát, museli bychom hledat jiný,“ vysvětlil svůj pohled.
Raději „velcí hráči“
Stubb odmítl spekulovat o tom, že by se v takové situaci vyjednávání chopil on sám. „Důležitější než osoba je obsah. Byl bych raději, kdyby podobná jednání vedla skupina lidí. Proto jsem nastavil určitou hierarchii: nejprve instituce Evropské unie, poté ‚velcí hráči‘ v Evropě. A pokud by byla potřeba pomoc ze zákulisí, je to v pořádku. Není to otázka mé osoby ani nikoho jiného,“ dodal.
Finský prezident se mimo jiné vyjádřil také k fungování Severoatlantické aliance. Podle Stubba jsou NATO i garance kolektivní obrany silnější než dříve. Fungování aliance se ale podle něj změní.
„V rámci NATO dojde k přerozdělení břemene,“ řekl v souvislosti s americkými vyjádřeními o možném stahování vojáků z Evropy. „A právě o tom budeme jednat na (červencovém) summitu NATO v Ankaře,“ dodal Stubb.
Zamyslel se také nad budoucími vztahy s Ruskem. „Pravděpodobně už nebudou takové jako před invazí na Ukrajinu. Přesto ale nějaký vztah s Ruskem existovat musí. Říkám to jako hlava státu, který má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici. Ta nikam nezmizí,“ řekl Stubb. „Dříve či později budeme muset znovu navázat politické vztahy,“ dodal.
