V německém Heidenau vyvolalo silnou kontroverzi rozhodnutí nadále neinstalovat takzvané Stolpersteine, malé pamětní kameny věnované obětem nacismu. Krok následuje po dohodě mezi Alternativou pro Německo (AfD) a Křesťanskodemokratickou unií (CDU), uzavřené jen několik týdnů poté, co krajně pravicová AfD zvítězila v regionálních volbách.
Případ vyvolal pobouření po celém Německu. Městská rada v saském Heidenau koncem září, necelý měsíc po vítězství AfD v regionálních volbách, schválila společný návrh krajně pravicové AfD a CDU, který zakazuje další instalaci kamenů Stolpersteine připomínajících oběti nacismu. Ve městě je nyní pět těchto pamětních kamenů.
Tyto drobné pamětní kameny jsou po celém Německu zasazovány do chodníků před místy, kde naposledy žily oběti nacismu – Židé, Romové, političtí odpůrci, homosexuálové nebo lidé se zdravotním postižením. Společně tak vytvářejí rozsáhlý decentralizovaný památník ve veřejném prostoru. Projekt vznikl v 90. letech. Podle nadace, která jej spravuje, je dnes v Německu zhruba 105 tisíc Stolpersteine a po celém světě asi 125 tisíc. I proto rozhodnutí přijaté hlasy AfD a CDU vyvolalo výrazné pobouření.
„Nedůstojná forma připomínky,“ tvrdí AfD
Na dlažebních kostkách o rozměrech deset krát deset centimetrů je na mosazné destičce uvedeno jméno oběti nacistického režimu spolu s daty narození a úmrtí. Kameny tak ve veřejném prostoru každodenně připomínají oběti nacismu. Podle předsedy frakce AfD v Heidenau Daniela Barthela je ale tato forma připomínky „nevhodná“.
„Tyto kameny jsme vždy považovali za nedůstojný způsob připomínání obětí,“ uvedl Barthel. „Lidé po nich mohou šlapat vědomě i nevědomě. Usazuje se na nich špína a nečistoty.“
„Například v Drážďanech jsou pamětní kameny umístěné poblíž zelených ploch, kam chodí psi – zbytek nechám na vaší představivosti,“ pokračoval Barthel. „Stává se také, že na nich stojí odpadkové koše nebo popelnice.“
Hlasování CDU s AfD je dle historika šokující
„Je to klamný argument,“ reaguje historik Andréas Ullmann, který má na starosti rytiny na pamětních kamenech po celém Německu. „Tento zákaz zcela jasně souvisí se vzestupem AfD,“ tvrdí.
Ullmann pro franceinfo popsal, že „z ideologického hlediska není AfD stranou, která by podporovala kulturu připomínání věnovanou obětem nacionálního socialismu. Naopak je to strana, která proti ní přímo vystupuje.“
„Výjimečné na tomto případu je, že v Heidenau hlasovala krajně pravicová AfD společně se středopravicovou CDU, stranou spolkového kancléře Friedricha Merze. To je skutečný zlom. Pokud vím, podobné rozhodnutí nemá v Německu obdoby. Když jsem se o něm dozvěděl, nejprve mě zaskočilo a poté šokovalo,“ přiblížil Ullmann.
Rozhodnutí kritizovala také třiadevadesátiletá přeživší holocaustu a předsedkyně mnichovské židovské obce Charlotte Knoblochová. Označila ho za „zásadní chybu“ a vyjádřila zděšení nad tím, že demokratická CDU podpořila návrh krajně pravicové AfD.
V reakci na rozsah kontroverze se starostka Heidenau hájila tím, že „si z obětí holocaustu nedělá legraci“. Zároveň dodala, že jednou z možností je přemístit pět stávajících pamětních kamenů na hřbitov na severu města.
Podle Christopha Woehrleho, předsedy francouzské nadace Stolpersteine, by toto „šokující“ rozhodnutí mělo v Německu menší ohlas – nebýt spojenectví AfD a CDU. Připomněl také, že například Mnichov instalaci těchto kamenů vždy odmítal a Paříž je jedinou evropskou metropolí, kde žádné nejsou, přestože nadace o jejich umístění žádá už od roku 2012. Pařížská radnice se domnívá, že by to vytvářelo „špatný obraz města“.
Článek napsala Sandrine Etoa-Andegueová (Radio France), poprvé byl publikován 2. října 2026 07:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.