Berlín/Drážďany – Saský premiér Michael Kretschmer zpochybnil zákaz své strany spolupracovat s Alternativou pro Německo (AfD). Kretschmer je členem Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, ve které zastává funkci jednoho z místopředsedů. Podle něj nastala doba mluvit s každým, kdo mluvit chce. Předseda CDU Merz dlouhodobě odmítá spolupráci s AfD, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

CDU uplatňuje takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), tedy princip, že s AfD nespolupracuje. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistická AfD představuje. V CDU se opakovaně ozývají hlasy, které protipožární zeď zpochybňují, většinou se ale jedná o řadové politiky na komunální či zemské úrovni.

„Kdo stále ještě hovoří o protipožární zdi, nepochopil znamení doby. Musíme teď mluvit z každým, kdo mluvit chce,“ řekl nyní Kretschmer listu Handelsblatt. Kretschmer už v minulosti vyjadřoval pochyby o účinnosti protipožární zdi v boji proti rostoucí podpoře AfD. Vyjádření v rozhovoru v Handelsblattu jsou ale zatím jeho nejostřejším útokem na tento princip.

Merz naopak minulý týden na letní tiskové konferenci zopakoval, že jeho strana nebude spolupracovat s AfD, ale ani s postkomunistickou stranou Levice. Také vůči ní uplatňuje CDU princip protipožární zdi, vnímá ji totiž jako levicově extremistickou. V posledních týdnech se ovšem v CDU debatuje o tom, zda není třeba aspoň vůči Levici princip opustit a spolupracovat s ní při vytváření většiny proti AfD.

Německo čekají v září troje zemské volby – v Sasku-Anhaltsku, v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V prvních dvou jmenovaných spolkových zemích podle průzkumů vyhraje AfD. Podle pozorovatelů je možné, že se nakonec CDU bude muset otevřít jisté formě spolupráce s Levicí, pokud bude chtít zabránit nástupu AfD k moci.

Kretschmer, jenž v Sasku vede menšinovou vládu, zavedl v saském zemském sněmu „konzultační mechanismus“, ve kterém se snaží debatovat se všemi opozičními stranami o podpoře zákonů. „AfD nicméně od začátku říkala, že se ho nebude účastnit,“ řekl saský premiér Handelsblattu. Zdůraznil, že považuje AfD za stranu, která Německu škodí.

AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent, a volby by tak nyní vyhrála. Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že návrh na zákaz strany by měl u ústavního soudu naději na úspěch.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version