Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP.
Koalice plánuje v letošním roce schodek 310 miliard korun. Premiér uvedl, že chce příští rok tlačit ministry k provozním úsporám, zároveň očekává růst investic.
Babiš připomněl, že vláda nahlásila Evropské komisi, že v příštím roce strukturální schodek veřejných financí nepřekročí 2,9 procenta HDP po letošních 2,4 procenta. „Tak je jasné, že deficit musí být významně pod 400 miliard. My samozřejmě tlačíme ministry, aby šetřili, aby snižovali provozní náklady, aby to dělali racionálně,“ řekl.
„Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ zdůraznil premiér. V roce 2027 očekává investice do zdravotnických zařízení, zmínil mimo jiné budování psychiatrických nemocnic, chirurgických pavilonů či onkologických center.
Pokračovat podle něj bude výstavba dálnic i obchvatů měst. Potvrdil také, že by výdaje na obranu měly činit dvě procenta HDP.
Babiš dále sdělil, že ke splnění maximální hodnoty rozpočtového schodku by měly přispět nové zdroje příjmů, které vláda očekává od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) nebo od tvrdšího postupu vůči nelegálnímu zaměstnávání.
Rozpočtová odpovědnost
Zároveň odmítl, že by změna pravidel rozpočtové odpovědnosti, kterou vetoval prezident Petr Pavel a kterou chce vláda opětovně prosadit ve sněmovně, měla zcela rozvolnit výdajová pravidla státu.
Dvacet veřejně známých ekonomů naopak považuje Pavlův krok za opodstatněný. „Vláda svou poslaneckou většinou prosadila změny rozpočtových zákonů navzdory odborné kritice a přes vrácení ze strany Senátu, a to bez jakékoli úpravy či zohlednění argumentů upozorňujících na rizika těchto změn,“ napsali ve společném prohlášení.
Mezi signatáři jsou nejen ekonomové se zkušenostmi z různých významných veřejných pozic včetně dvou bývalých guvernérů ČNB, ale též špičkoví akademičtí ekonomové a makroekonomové působící v soukromém sektoru.
„Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace. Na ty budou dopadat naše dluhy,“ varovali experti.
