Londýn (od našeho zpravodaje) – Stačí se podívat na ženský tenisový žebříček. Aryna Sabalenková, Jelena Rybakinová i Američanky Jessica Pegulaová nebo Coco Gauffová.
Tenisovému fanouškovi okamžitě naskočí v hlavě agresivita, síla a dominance špičkových hráček WTA.
Úderová pestrost a celodvorcový tenis, to se na okruhu v současností příliš nenosí.
Dokud se na kurt nedostanou Češky. Na Wimbledonu jejich kreativita vyčnívá a tím, jak proplouvají pavoukem dál a dál, budí jejich výjimečnost větší pozornost.
„Máte jeden z nejlepší slajsů na okruhu. V čem je tajemství toho, že je pro vaši hru tak efektivní?“ dostala od zahraničních novinářů otázka Karolína Muchová.
Česká tenistka byla takhle konkrétním dotazem až zaskočená. „Přiznám se, že nevím. Záleží na situaci, někdy si s ním pomáhám, abych získala čas, když ho zahraju až k lajně, jindy se ho snažím zahrát kratší, ale jestli se ptáte na efektivitu, správný slajs musí být rychlý,“ myslí si Muchová.
Její budoucí soupeřka pro osmifinále Barbora Krejčíková dostala úplně stejný dotaz.
„Vůbec nepřemýšlím nad tím, jestli to funguje nebo ne, pro mě je to naprosto přirozený úder. Hraju ho, protože tak chci hrát,“ vysvětlila Krejčíková.
Tenisová kreativita se u ní objevovala už v mládí, kdy se všechny údery teprve učila.
„Taky jsem měla vzory, taky jsem se dívala v televizi na hráče. Ale že bych někoho kopírovala… Tohle je moje přirozená hra. Můj úplně první trenér si přál, ať zahraju desetkrát jeden úder jako druhý, ale já jsem nebyla schopná to udělat. Jednou jsem zahrála normálně, pak jsem to čopla, pak jsem běžela na síť, pak jsem zahrála kraťas… Neřekla bych, že mi za to nadával, ale nebyl z toho nadšený,“ vzpomíná.
Něco podobného se na okruhu mezi mladšími hráčkami nevidí, většina z nich trénuje svižnou hru od základní čáry.
„Jestli jsem si za posledních deset let na okruhu něčeho všimla, je to rychlost, s jakou mladé holky hrají a inspirují se u Sabalenkové a spol. Všechny výborně servírují a první servis jim pořádně letí,“ líčí další z Češek v osmifinále Wimbledonu Marie Bouzková.
To dvacetiletá Nikola Bartůňková má mnohem blíže ke stylu svých krajanek. Když v českém derby 3. kola nestačila na Krejčíkovou, o deset let starší krajanka pro ni měla jen slova chvály.
„Jsou tam nějaké podobnosti, hraje pestře, ráda chodí na sít, je hodně atletická. Až ještě víc dozraje, ještě se dočká velkých výsledků,“ naznačila Krejčíková pokračování české tenisové kreativity.
