Teprve minulé pondělí na jednání vlády se koaliční partneři od hnutí ANO dozvěděli, s jakým schodkem by měl stát v příštím roce hospodařit. Výdaje mají překročit příjmy o 389 miliard.
Celý návrh rozpočtu pak dostali SPD i Motoristé sobě až odpoledne, kdy byl zveřejněn kompletní materiál v elektronické knihovně eklep. Obě strany s navrženým deficitem nesouhlasily a důrazně se ohradily.
Přestože premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že prostor pro škrty nevidí, oba vládní partnery si prý vyslechne.
Motoristé přišli za premiérem s návrhy úspor ve čtvrtek. Detaily nicméně nikdo z přítomných po schůzce nechtěl komentovat. V pátek navečer byl nicméně předseda strany a ministr zahraničí Petr Macinka o něco sdílnější.
„Přišli jsme s návrhy, které by znamenaly vyšší úsporu než jen dvacet miliard,“ konstatoval v rozhovoru pro Českou televizi.
Jedním z vážně diskutovaných škrtů jsou podle něj platby, kterými stát hradí za domácnosti a firmy poplatky za obnovitelné zdroje.
„Probíhá debata o tom, že by ta podpora nemusela být tak veliká, i toto je oblast kde by mohlo dojít k dohodě, že by došlo ke snížení té částky,“ řekl Macinka ve zmíněném rozhovoru.
Stát by podle něj mohl hradit jen část plateb. Na domácnosti a firmy by tak nedošlo k převedení poplatku v plné výši.
„Ono to bude mít efekt na cenu elektřiny, nemáme zájem, aby dramaticky vzrostly ceny elektřiny, to není možné,“ pokračoval Macinka bez dalších podrobností. „Myslíme si, že by mohlo dojít k postupnému utlumování této podpory,“ uzavřel téma.
Deník Aktuálně.cz požádal ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) o reakci na Macinkova slova. Právě Havlíček totiž už dřív řekl, že stát bude poplatky hradit až do roku 2030. Navíc převzetí poplatků státem byl klíčový volební slib hnutí ANO, který se podařilo prosadit jako jeden z prvních.
Díky tomu klesly lidem a firmám letos od ledna klesly celkové účty za energie. Odpadla jim platba ve výši 599 Kč za MWh včetně daně z přidané hodnoty, která byla dříve součástí regulované složky ceny elektřiny.
Odpovědi na přímou otázku, zda si dovede představit, že by například od roku 2028 stát část poplatku převedl zpět na občany a firmy, se vicepremiér Karel Havlíček vyhnul.
„Do konce našeho období držíme ceny energii na úrovni, která neznevýhodni firmy ani domácnosti vůči okolním zemím,“ napsal Havlíček v sobotu odpoledne v sms zprávě.
Vicepremiér v textové zprávě také připomněl, že se jedná o důsledky „solárního tunelu“ z minulých let. „Za 4 roky končí přirozenou cestou, bude nás stát nejméně 600 miliard. Do té doby držíme ceny na úrovni okolních zemí, na čemž je shoda. Držíme tím nad vodou průmysl a tlumíme inflaci,“ zdůraznil Havlíček.
Solární tunel je označení, které se vžilo pro závazek státu nákladnou podporu fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010. Stát tehdy garantoval výkup elektřiny za extrémně výhodných cen a to po dobu 20 let. Náklady na podporu solárních elektráren pak nesly domácnosti a firmy prostřednictvím právě zmíněných poplatků za obnovitelné zdroje.
Letos stát na poplatky za obnovitelné zdroje vynaloží celkem 41 miliard korun, z toho asi 17 vychází právě za poplatky, které by platily domácnosti a firmy. V příštím roce by mělo jít o podobnou sumu.