Události: Slováci si zvolí prezidenta (zdroj: ČT24)
V sobotu v sedm hodin ráno se otevřou volební místnosti a Slováci vyberou z devíti kandidátů novou hlavu státu. Na rozdíl od Česka ale v sousední zemi nelze v prezidentských volbách hlasovat ze zahraničí. A to ani na ambasádě. O korespondenční volbu se, podobně jako v tuzemsku, svádí politický boj.
Oproti parlamentním volbám nelze na Slovensku v těch prezidentských hlasovat ze zahraničí, a to ani korespondenčně. Problémem je například dodržení termínů, tedy to, jak zajistit, aby během dvou týdnů mezi prvním a druhým kolem dorazily i obálky z těch nejvzdálenějších zemí. Předchozí vlády slibovaly změnu prosadit, naposledy v listopadu 2022.
Ředitelka odboru voleb ministerstva vnitra Slovenské republiky připomíná, že byl předložen i návrh způsobu, jak by korespondenční volba probíhala. „Voliči by žádali o hlasovací lístek pro první i druhé kolo, který by byl totožný,“ vysvětluje. Poslanci se ale s tímto návrhem neztotožnili.
I v Česku je umožnění volit poštou velkým tématem. Jeho schvalování, zatím v prvním čtení, provázely šestidenní obstrukce. Také na Slovensku může hrát roli vysoká politika. „V parlamentní volbách jsme viděli, že tyto hlasy jsou většinou pro středopravicové strany,“ konstatuje politolog z Ekonomické univerzity v Bratislavě Radoslav Štefančík.
Ani poštou, ani na ambasádě. Zbývá jen přijet osobně
Češi ale mohou v zahraničí volit na ambasádách, Slováci takovou možnost nemají a zbývá jim tedy jediné. Každý, kdo se chce zúčastnit voleb, musí přijít na území Slovenské republiky do volební místnosti.
Na to, aby se dostavili do země, mají Slováci jediný termín. Na rozdíl od Česka se hlasuje jen v sobotu od sedmi do desíti hodin večer. Odpadá tak noční pauza ve volebních místnostech, kterou by podle ministerstva vnitra mohla část voličů kritizovat. „Určitě by vznikly otázky ohledně toho, jestli se s hlasovacími schránkami nemanipulovalo. Zda byly všechny dostatečně střežené,“ přiznává Chmelová.
Slováci letos vybírají z devíti kandidátů. Dva uchazeči, Štefan Harabin a Marián Kotleba, o post hlavy státu usilují znovu. Tentokrát však mezi nimi chybí žena, po pěti letech, kdy byla v čele státu Zuzana Čaputová, tak jde o čistě mužskou sestavu.
Politolog Grigorij Mesežnikov si to vysvětluje tím, že dosavadní prezidentka Čaputová byla často terčem nejen kritiky, ale i útoků, které jí komplikovaly soukromý život. To podle něj mohlo potenciální kandidátky odradit.
