Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto sporné rozpočtové novely

Sněmovna přehlasovala veto hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101. Proti hlasovalo 72 přítomných zákonodárců opozice. Vládní tábor nechal už ráno k nelibosti opozice stanovit pro hlasování pevný čas. Vetované předloze se zákonodárci věnovali na nynější schůzi zhruba pět hodin čistého času. V řádné debatě ale stihl vystoupit jediný z 33 přihlášených poslanců.

Rozhodnutí Sněmovny prezidenta Petra Pavla nepřekvapilo a respektuje ho. Argumenty, které ho vedly k vetování zákona, nadále platí. ČTK to dnes k přehlasování veta sdělil Daniel Drake z odboru komunikace prezidentské kanceláře. Prezident podle něj očekával, že se s jeho argumenty vláda při projednávání ve Sněmovně věcně vypořádá, což se nestalo.

Hlava státu zdůvodnila veto mimo jiné tím, že novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz ve prospěch vlády. Zástupci vládního tábora s výtkami nesouhlasí. „Potřebujeme upravená pravidla rozpočtové odpovědnosti a rozpočtová pravidla, aby bylo možno sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Opoziční řečníci mluvili v souvislosti s novelou o kreditní kartě, bianco šeku na další stovky miliard výdajů na dluh nebo dokonce o rozpočtovém megazločinu. „Je to znásilnění rozpočtové odpovědnosti. Je to krádež budoucnosti našich dětí,“ řekl stínový ministr financí ODS Jan Skopeček. „Naši zemi povedete k nárazu do zdi,“ varoval vládu šéf klubu TOP 09 Jan Jakob. Když se aktivuje zákonná dluhová brzda, budou se muset podle něho zvýšit daně a budou nutné brutální rozpočtové škrty.

Zákon v původní podobě zejména mění způsob sestavování výdajových rámců. Budou se zpracovávat na základě střednědobého růstu čistých výdajů, ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Úprava vychází z evropské směrnice.

Kritiku opozice budí především návrhy Schillerové, o něž Sněmovna novelu při květnovém schvalování doplnila. Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nezapočítávají do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně podle předlohy bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent jen na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Letos představuje mezní částka 240 miliard korun. V některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

Nově bude také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel EU. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje.

Zákon obsahuje nový způsob financování výstavby jaderných zdrojů. Stát by je mohl platit pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů. Peníze by neposkytoval přímo státní rozpočet, ale tyto účty podřízené Státní pokladně. Takto poskytnuté peníze by se nezapočítávaly do výše zadlužení státu podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Debata k vetu rozpočtové novely trvala pět hodin, na řadu řečníků se nedostalo

Debata k prezidentskému vetu sporné novely o rozpočtových pravidlech trvala celkem zhruba pět hodin. Vyplnila ji dnes hlavně vystoupení ministrů a poslanců s přednostním řečnickým právem se stanovisky opozičních frakcí. Až na jednu výjimku se žádný ze 33 řadových členů Sněmovny, kteří se přihlásili do standardní debaty, k plánovaným projevům nedostal. Koalice před hlasováním o novele, pro nějž stanovila pevný čas, rozpravu ukončila hlasy svých 101 ze 172 přítomných poslanců. Stejný počet byl nutný i k přehlasování veta.

„Chystáte se spáchat když ne zločin, tak rozhodně zlý čin vůči příštím generacím. Naši zemi povedete k nárazu do zdi, k momentu, kdy bude aktivovaná dluhová brzda,“ uvedl Jakob. I podle dalších opozičních kritiků novela umožní vládě nezapočítávat do rozpočtového schodku některé výdaje a jiné zvyšovat nad schválený rámec. Opozice se proto obrátí na Ústavní soud.

Schillerová výtky odmítla s tím, že vláda má rozpočtovou odpovědnost a na rozdíl od svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS) nebude sestavovat rozpočet s nafouknutými příjmy a podfouknutými výdaji. Novelu bude obhajovat podle svých slov „do roztrhání těla“, aby bylo možné sestavit odpovědný, realistický a transparentní státní rozpočet.

Schillerová se rovněž ohradila proti svému označování za „Dluženu“ a „rozbitou kalkulačku“. Předseda ODS Martin Kupka namítl, že s podobnými výrazy na adresu opozice nešetřili zástupci koalice. Připomenul, že premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil odpůrce novely z řad opozice za zoufalce. Poslanec ODS Vojtěch Munzar věnoval Schillerové modrou kalkulačku se slovy, že má pokročilejší funkce než jen plusy a minusy.

Smířlivější byly Schillerová s Věrou Kovářovou (STAN), které si při vystoupení opoziční poslankyně vzájemně pochválily šaty. „Opozice i koalice se občas na něčem může shodnout. A já vám oplatím tu pochvalu – také jste se dnes na tento důležitý zákon takzvaně vyšvihla,“ uvedla Kovářová.

Opoziční poslanci se formou dvouminutových poznámek přeli i s vicepremiéry Karlem Havlíčkem (ANO) a Petrem Macinkou (Motoristé), který rozpočtové počínání předchozí koaliční vlády Petra Fialy (ODS) označil za katastrofu. Skopeček namítl, že vládě se dařilo snižovat dluh i rozpočtové schodky.

Skopeček se pozastavil i nad tím, že se koalice rozhodla omezit dobu pro debatu nad zákonem, který umožní enormní zadlužení země, a nechce se o tom věcně bavit. „Ve vládní koalici zřejmě vládne duch Jany Maláčové,“ podotkl s poukazem na výrok někdejší sociálnědemokratické ministryně práce a sociálních věcí, která debatu o tom, kde bude brát peníze na zvyšující se výdaje, označila za plytkou.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vyčetl koalici, že se novelou snaží skrýt některé výdaje mimo výdajový limit rozpočtu a že její předvolební sliby nebyly zasazeny do reálného rámce. „Snažíte se tvářit, že úroky z dluhů neexistují. Přiznejte se k tomu, že prostě chcete nasekat ty dluhy,“ uvedl Hřib.

Terčem kritiky bylo mimo jiné ustanovení novely, které vládě umožní zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nezapočítávají do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby. Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent, což letos představuje 240 miliard korun. Další výtkou bylo to, že v některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

Sněmovna se ke schvalování dalších zákonů sejde nejdříve 9. září

– Sněmovna po opětovném prosazení kontroverzní novely o rozpočtových pravidlech, kterou vetoval prezident, odložila plánované schvalování další čtveřice norem na 9. září. Rozhodla o tom dnes na návrh předsedkyně poslanců ANO Taťány Malé, která doporučila schůzi na dva týdny přerušit. V opačném případě by se poslanci museli na základě zákonných pravidel ke schvalování zákonů sejít nejdříve tento pátek. Odklad podpořila i většina zástupců opozice.

Přespříští středu by tak měli poslanci schvalovat například vládní návrh zákona o digitalizaci povolovacího procesu pro pobyt cizinců a poslaneckou novelu snižující státní náhradu České poště. Od digitalizace povolování a rušení pobytu cizinců v Česku si vláda slibuje zrychlení procesů i posílení bezpečnosti. Předloha navazuje na nynější zákon a zahrnuje také povinnou registraci občanů zemí Evropské unie s pobytem delším než 90 dnů, dosud je dobrovolná.

Poslanecká novela k České poště navrací státní úhradu čistých nákladů na základní služby na nejvýše 1,5 miliardy korun ročně z nynějších až dvou miliard. Snížení horní hranice zdůvodňují předkladatelé podmínkami veřejné podpory, jak je schválila Evropská komise. Předloha také posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy.

Ke schválení míří také novela o spotřebitelském úvěru, jež reaguje na evropskou směrnici a má podle vlády zajistit vyšší ochranu zájemců o úvěr. Předloha kromě jiného zavádí horní hranici nákladů na tyto půjčky. Poslední ze čtveřice předloh určených ke schválení je návrh zákona, podle kterého by výrobky nabízené na českém trhu měly být v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Mělo by je jít třeba snáze opravit nebo recyklovat.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}