Olomoucký krajský soud opět odmítl žalobu úřadu veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí pro stavbu budovy Šantovka Tower blízko městské památkové rezervace v Olomouci. Investor kvůli žalobě a odkladnému účinku dosud nemohl požádat o stavební povolení. Krajský soud se případem začal znovu zabývat poté, co Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho předchozí verdikt, jímž žalobu ombudsmana v březnu 2022 odmítl. Soudci i tehdy dospěli k závěru, že ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. Ombudsman Stanislav Křeček řekl, že pravděpodobně podá další kasační stížnost.
„Krajský soud opětovně odmítl žalobu veřejného ochránce práv, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal, že by na podání žaloby existoval závažný veřejný zájem. Krajský soud byl vázán zrušujícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu, v jeho intencích postupoval, provedl potřebné dokazování, nicméně dospěl k závěru, že žalobce neunesl své důkazní břemeno,“ sdělila předsedkyně senátu Barbora Berková.
Ombudsman podle soudkyně neprokázal, že by existovalo riziko systémové podjatosti úředníků, kteří o územním rozhodnutí pro stavbu Šantovky Tower rozhodovali.
Za projektem sedmdesát čtyři metrů vysoké budovy Šantovka Tower stojí podnikatel Richard Morávek. O Šantovce Tower se v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí s ní památkáři ani někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Morávek tvrdí, že panorama Olomouce ohroženo není.
Žalobu ve veřejném zájmu podala na magistrát v roce 2019 bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, podle které úředníci porušili při rozhodování o Šantovce Tower několik zákonů a umístění stavby povolili na základě nezákonných závazných stanovisek i v rozporu s územním plánem. Územní rozhodnutí ale před podáním této žaloby nabylo právní moci, investor mohl požádat o vydání stavebního povolení a zahájit výstavbu. Ombudsmanka proto požádala soud o přiznání odkladného účinku žalobě a uspěla. Odkladný účinek přiznal kasační stížnosti i NSS.
Olomoucký krajský soud své rozhodnutí před dvěma lety zdůvodnil tím, že úřad ombudsmana nedokázal svoji podanou žalobu vůči územnímu rozhodnutí pro Šantovku Tower podložit závažným veřejným zájmem. Senát NSS, ke kterému ombudsman Stanislav Křeček následně podal kasační stížnost, pak dospěl k závěru, že požadavek závažného veřejného zájmu v tomto případu naplňuje Křečkovo tvrzení týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je podle NSS nepochybně ohrožen veřejný zájem ohledně nestranného rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby ombudsmanem.
