„Mohli bychom je zastavit už zítra, kdybychom na to opravdu měli odvahu. Střílel bych na ně, promiňte, ale udělal bych to,“ prohlásil Thompson v novém dokumentu novináře Stevena Edgintona.
Válečný veterán, který v roce 1982 velel 3. brigádě commandos při úspěšném výsadku na Falklandských ostrovech, těmito slovy reagoval na přetrvávající migrační krizi v Lamanšském průlivu.
Následně pro deník Daily Mail své vyjádření mírnil s tím, že střelba by měla mířit na samotné čluny, nikoliv na jejich pasažéry. „Přijíždějí sem a znásilňují naše dívky. Stačila by jedna dávka z kulometu a pochopili by, co tím chceme říct. Chci jen, aby vypadli,“ dodal bývalý důstojník, který zároveň varoval, že pokud vláda situaci nevyřeší, hrozí v zemi revoluce.
Na otázku, zda se obává negativních reakcí na své výroky, Thompson odpověděl: „Dokud se nebudou motat kolem mě, je mi jedno, co dělají.“
„Existuje jiný způsob, jak to ukončit“
Thompsonovy výroky rychle vyvolaly kritiku napříč britským politickým spektrem. Stínový ministr vnitra Chris Philp z Konzervativní strany představu, že by se na čluny s migranty mělo střílet, jasně odmítl.
„Chápu, že lidi rozčiluje, když migranti překonávají Lamanšský průliv, ale nemůžeme na ně střílet. Existuje jiný způsob, jak to ukončit,“ uvedl. Podle něj by řešení spočívalo v rychlých deportacích do týdne od příjezdu a v odstoupení od Evropské úmluvy o lidských právech.
K situaci se vyjádřilo také britské ministerstvo vnitra, které varovalo před jakýmikoli pokusy vzít zákon do vlastních rukou. „Každý, kdo se o to pokusí, ohrožuje lidské životy a ponese vážné trestněprávní následky,“ uvedl jeho mluvčí.
„Tohle už není Británie“
Julian Thompson je v Británii respektovanou vojenskou osobností. U námořní pěchoty sloužil 34 let a během války o Falklandy vedl pozemní síly při operaci Sutton, během níž se britské jednotky vylodily v zátoce San Carlos na Východním Falklandu.
Navzdory intenzivním argentinským leteckým útokům se jim tehdy podařilo vytvořit předmostí, které umožnilo pokračovat v pozemní operaci. Po odchodu z armády se Thompson věnoval vojenské historii a napsal několik knih.
Navzdory dlouholeté službě vlasti však bývalý důstojník v rozhovoru projevil hlubokou skepsi vůči současnému směřování Velké Británie a kritizoval také islám, který označil za vyznání potlačující práva žen a dětí.
„Tohle už není Británie. Je to jakási podivná směsice lidí v zemi, která je slabá a nechá si od ostatních diktovat, co má dělat,“ zhodnotil stav země s tím, že je rád, že se vzhledem ke svému věku budoucího vývoje nedožije.
I přes meziroční pokles počtu příjezdů přes Lamanšský průliv o 40 procent dorazilo do Británie na člunech od začátku letošního roku více než 20 tisíc lidí. Převaděči navíc na jednotlivé čluny nakládají čím dál více osob – v průměru se na jednom plavidle tísní téměř 70 migrantů – což zvyšuje riziko tragédií na moři.