Jana Pařízková pochází z Vysočiny a do Prahy původně přišla kvůli studiu vysoké školy. Po narození syna se na čas vrátila zpět. „Praha mi ale chyběla,“ popisuje. S manželem se proto rozhodli pro návrat a začali hledat vlastní bydlení.
Volba nakonec padla na Letnou. Nejen kvůli atmosféře čtvrti, ale také kvůli každodennímu životu s dítětem. „Jsou tu dva velké parky, což je pro rodinu s dítětem ideální. A navíc to není tak kancelářská čtvrť jako Karlín, o kterém jsme uvažovali,“ říká designérka.
Starý činžák jako základ
Byt má 85 metrů čtverečních, vyšší stropy a okna orientovaná na dvě strany domu. Zatímco kuchyně s obývacím pokojem se dívají do ulice, ložnice a dětský pokoj směřují do vnitrobloku. Pro designérku bylo důležité, že byt před rekonstrukcí neměl hotový dekorativní interiér. Byl ve stavu, který se označuje jako „white walls“ – bez podlah, obkladů, dveří a sanity. Měla tak volnější ruku při vytváření nového prostoru.
Přesto se nesnažila původní charakter domu překrýt moderním interiérem. Naopak ho použila jako základ. Do bytu proto zvolila prvky, které připomínají jeho historii: kazetové dveře, parkety s francouzským vzorem nebo litinové radiátory. K nim ale přidala současný nábytek, barevné tapety a výraznější materiály. Výsledkem není historizující interiér, ale prostor, kde staré a nové fungují vedle sebe a zároveň je praktický pro každodenní rodinný život.
Právě práce s materiály a vzory patří k tomu, co je v bytě nejvýraznější. Na chodbě a v ložnici jsou barevné vliesové tapety, v kuchyni a koupelnách italské keramické obklady. Na nábytku se objevují dekorativní drážky a frézované vzory. Jana Pařízková přitom nestaví na jediném výrazném prvku. Její přístup je spíš o vrstvení jednotlivých povrchů a detailů.
Barvy místo neutrální bílé
„Kombinování materiálů je pro mě důležité, díky němu lze totiž vytvořit interiér, který obejme, je útulný a má hloubku,“ vysvětluje. Podobně pracuje i se samotným vybavením. Většinu nábytku v bytě si navrhla sama. Úložné prostory proto nejsou pouze dodatečně přidanými skříněmi – jsou součástí řešení jednotlivých místností od začátku. Hlavní úložná kapacita je na chodbě a další masivní vestavěná skříň je v ložnici.
Byt je navržený také s ohledem na fungování rodiny. Má dvě koupelny. Jedna je přístupná z chodby, druhá je součástí ložnice jako takzvaná en-suite koupelna. Právě praktičnost je přitom u rodinného bydlení stejně důležitá jako vzhled. Interiér není postavený pouze na dekoracích.
Jednotlivé místnosti mají jasnou funkci a výrazné prvky jsou doplněné dostatkem úložných prostor. To odpovídá i přístupu, který Jana Pařízková u své práce dlouhodobě prosazuje. Interiérový design podle ní nemá být jen přehlídkou hezkých věcí, ale měl by především vytvořit prostředí, ve kterém se člověku dobře a jednoduše žije.
Její vlastní byt je v tomto ohledu zároveň ukázkou tohoto přístupu. Zachovává atmosféru staršího domu, ale nepokouší se žít v minulosti. Kazetové dveře a parkety doplňují současné materiály, barevné tapety a nábytek navržený na míru. A především je prostor přizpůsobený tomu, kdo v něm skutečně žije – rodině s dítětem, která se po čase stráveném mimo Prahu rozhodla, že jí město přece jen chybí.
Zdroj: Jana Pařízková

