Až 42 procent Španělů už uvažovalo o stavbě domu vlastními silami a 8,5 procenta to považuje za reálnou možnost. Spolupráce mezi architektem, stavebním podnikatelem a rozpočtářem pomáhá minimalizovat problémy spojené s projektem.

„Je to trochu k zbláznění,“ přiznává Olivia Canová, když přemýšlí o tom, jak se ona a její partner Jorge před pár lety rozhodli, že si postaví vlastní dům. Koupili pozemek v El Casar (Guadalajara) a nyní čekají na povolení od místní samosprávy, aby mohli začít stavět. Na místo zatím žádný stavitel nevkročil, ale na koupi pozemku, daně, architekta a další počáteční náklady již utratili „zhruba 90 tisíc eur (zhruba 2,18 milionu korun)“.

Olivia a Jorge patří mezi 8,5 procenta Španělů, kteří se pro stavbu vlastního domu rozhodli, jak vyplývá ze zprávy Unie realitních úvěrových institucí (UCI). Průzkum ukazuje, že 42 procent Španělů již uvažovalo o stavbě vlastního domu. Zájem roste zejména mezi mladými lidmi ve věku 25 až 34 let a dosahuje 48 procent u těch, kteří žijí ve venkovských oblastech nebo vesnicích. Mezi hlavní důvody patří možnost navrhnout dům podle vlastního vkusu (46 procent dotázaných), úspora peněz (25 procent) a dosažení vyšší energetické účinnosti (18 procent).

Začít se zviditelňovat

Za rozhodnutím Olivie a Jorgeho stojí všechny tyto důvody. Poté, co si prohlédli trh s nemovitostmi v provincii Madrid, se rozhodli zariskovat a postavit si vlastní dům. Žádný z bytů ani rodinných domů, které si prohlédli, je nepřesvědčil – ať už kvůli kvalitě materiálů, prostoru, lokalitě, nákladům na rekonstrukci, nebo kvůli něčemu, co bylo vždy konstantní: přemrštěným cenám. Jorge, milovník aut, chtěl garáž. Ona chtěla zeleninovou zahrádku a nějaký venkovní prostor.

Díky svým úsporám a finanční podpoře od rodin se do toho pustili a v této fázi svého života se stali „samostaviteli“. Tímto pojmem se označují lidé, kteří přebírají odpovědnost za organizaci výstavby svého vlastního domu a starají se o vše od podání žádosti o stavební povolení až po najímání řemeslníků, kteří budou práce provádět.

„Zabývat se projektem tohoto rozsahu je ‚vzdělávací zkušenost‘,“ říká Olivia. Musí například vyjednávat o hypotéce na vlastní stavbu, která funguje jinak než hypotéky poskytované na běžné domy. Jednou z klíčových vlastností je, že banka uvolní finanční prostředky, jakmile architekt potvrdí postup výstavby.

Myšlenka, že bych to vzdal, mi v hlavě stále vrtá

Když se teď dívají zpět, říkají, že měli projekt zahájit tak, aby architekt a stavitel „pracovali ruku v ruce“ – to by jim ušetřilo peníze i spoustu starostí. Přiznávají, že vzhledem k výzvám, které je ještě čekají, občas uvažovali o tom, že to vzdají.

„Ceny pozemků prudce vzrostly,“ argumentuje Olivia. Mohli by získat zpět peníze, které investovali, a vrátit se k obvyklému postupu: koupit a zrekonstruovat. Pak ale pomyslí na svůj vysněný dům a prozatím pokračují dál. Olivia a Jorge odhadují, že za zhruba 400 tisíc eur (asi 9,7 milionu korun) budou mít více než prostorný dům na pozemku o rozloze přibližně 900 metrů čtverečních, protože „Madrid nás vyhnal, a právě tam jsme chtěli žít“.

Podle výše uvedené zprávy uvažovalo o stavbě vlastního domu 48 procent lidí žijících na vesnici nebo ve venkovské oblasti: větší dostupnost pozemků a převaha rodinných domů v těchto oblastech jim to usnadňují. Uvažovalo o tom také přibližně 39,9 procent lidí žijících v centrech měst, stejně jako 39,6 procent lidí žijících na předměstí.

„Sebepropagace tu byla vždycky“

Architekt Eladio Pérez již desítky let působí v obcích na jihovýchodě Madridu a říká: „Vlastní stavba, jak se tomu dnes říká, tu byla vždycky. Vzpomínám si na ni už z dob, kdy jsem s touto profesí teprve začínal.“ Jeho architektonická kancelář Tallón Arquitectos se na tento typ projektů specializuje.

Rozhodující je to, jak snadno se dá ve venkovských oblastech získat pozemek. Tam je běžnější, že „rodiče darují dětem při svatbě pozemek, že děti zdědí starý dům po prarodičích nebo si koupí pozemek“, vysvětluje María Pérez, která je také architektkou a již řadu let spolupracuje se svým otcem.

Průzkum UCI uvádí, že „nedostatek znalostí je jednou z hlavních překážek, které brání mnoha lidem v tom, aby se odhodlali a postavili si vlastní dům. Dva ze tří Španělů – 66 procent – přiznávají, že o procesu vlastní výstavby vědí málo nebo vůbec nic“. Jiní se však do toho pustí s přesvědčením, že se vše naučí za pochodu. Stávají se tak nejen developery, ale i staviteli. Přebírají tedy roli dodavatele: organizují staveniště, koordinují řemeslníky a v případě potřeby si vyhrnou rukávy a sami se chopí lžíce a cementu.

Eladio a jeho dcera říkají, že zažili nejrůznější situace. „Velmi často mají přednost finanční důvody. Najmou si architekta, a když se jich zeptáte na stavební firmu, řeknou vám, že železobetonové konstrukce postaví jejich kamarád,“ říká Eladio. Aby se minimalizovaly problémy, je podle nich nejlepší mít „stavebního dodavatele, který převezme řízení stavebních prací“.

Střední třída se odvrací od vlastnické výstavby

Juan Goñi, který se sám označuje za „profesionálního architekta“, působí na pobřeží Costa del Sol již dvě desetiletí. Domnívá se, že zájem o stavbu domu od základů existuje, ale „v dnešní době je všechno složitější a dražší“.

„Řekl bych, že od pandemie covid-19 vzrostl zájem o rodinné domy,“ říká a dodává, že zároveň „ceny od začátku rusko-ukrajinské války stouply“ a „nabídka pracovní síly je stále vzácnější“. Jeho architektonická kancelář Klic Arquitectos má portfolio soukromých klientů, ale poptávka po jejích službách nyní pochází od „cizinců s vyšší kupní silou“ a „hotelových, kancelářských a maloobchodních společností“.

Goñi se podílel na celé řadě projektů v metropolitní oblasti Málagy a byl svědkem toho, jak ceny nemovitostí v této oblasti neustále rostou. „Před rokem 2020 se v Alhaurín de la Torre (asi 15 kilometrů od města Málaga) dal koupit pozemek za zhruba 50 tisíc až 60 tisíc eur (zhruba 1,2 až 1,4 milionu korun) a postavit dům o rozloze asi 150 až 200 metrů čtverečních za přibližně 300 tisíc eur (přibližně 7,2 milionu korun). K tomu se pak muselo připočítat 20 procent k stavebním nákladům plus DPH… celková částka se tak pohybovala kolem 400 tisíc eur nebo o něco více. Takovou cenovou nabídku jsem už dlouho neviděl,“ říká.

„Odvážil bych se říci, že celý proces se prodražil o 60 až 70 procent,“ dodává a uvádí, že například „v oblasti již nejsou k dispozici pozemky za 50 tisíc nebo 60 tisíc eur; nyní se jejich cena pohybuje kolem 150 tisíc eur (přibližně 3,6 milionu korun)“.

Úspory až ve výši třinácti procent rozpočtu

Pokud to rozpočet dovolí, vyplatí se do této výzvy pustit? „Pokud si stavební práce vezmete na starost sami, teoreticky ušetříte třináct procent z celkových nákladů. Na druhou stranu však převezmete roli stavebního manažera, jehož úkolem je koordinovat práci různých řemeslníků. Samozřejmě musíte být schopni to zvládnout a musíte vědět, jak na to,“ uzavírá Goñi.

Nacho žije se svým manželem v domě, který si před dvěma lety postavil v Arroyo de la Miel (Málaga) na „úhledném, čtvercovém a dokonalém“ pozemku, který koupili v roce 2016. Projekt svěřil architektovi Juanovi Goñimu a dnes jsou přátelé. Nacho se ujal role stavitele, i když, jak rád zdůrazňuje, vždy úzce spolupracoval s „projektovým týmem, architektem a rozpočtářem“.

Nikdy předtím dům nestavěl, ale jako stavební inženýr se podílel na výstavbě tratí pro vysokorychlostní vlaky, takže měl technické znalosti například v oblasti „konstrukcí a odvodnění“.

Než se však rozhodl, vyžádal si cenové nabídky. „Žádná z nich nebyla nižší než 400 tisíc eur (zhruba 9,7 milionu korun),“ vzpomíná, a právě tehdy se rozhodl, že roli stavitele převezme sám. Když si to spočítá, říká, že se mu podařilo projekt dokončit za zhruba 250 tisíc eur (asi šest milionů korun).

Aby mohl provádět práce na vlastní stavbě, požádal ve svém zaměstnání o zkrácení pracovní doby. Před zahájením prací „chodil na staveniště, aby všechno zkontroloval“, a na konci dne se vracel, aby dohlížel na práci dělníků. Pokud to nestihl, vzal si jeho partner volno, aby ho zastoupil. O víkendech museli oba nanášet omítku, přenášet sádrokartonové desky nebo se vypořádat s montáží sádrokartonu. Dům také vymalovali. Na otázku, zda se všechna ta práce vyplatila, odpovídá kladně. Ale znovu zdůrazňuje: „Za předpokladu, že se spolehnete na stavebního odhadce a máte technické znalosti.“

Článek napsala Carmen Morales Puisegurová (RTVE), poprvé byl publikován 7. září 2026 v 07:06 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Share.
Exit mobile version