Na první pohled vypadají jako drobné leopardí skvrny na načervenalém kameni. Pro vědce ale mohou znamenat něco mnohem zásadnějšího: podobné útvary totiž mohou vznikat při procesech spojených s mikroorganismy.
Rover Perseverance na ně v červenci 2024 narazil v kráteru Jezero, na hornině pojmenované Cheyava Falls. Z ní následně odvrtal vzorek Sapphire Canyon a bezpečně ho uzavřel do jedné ze svých trubiček.
A místo nálezu není náhodné. Oblast leží na okraji dávného údolí Neretva Vallis, kterým před miliardami let proudila voda. „Je to poprvé, kdy si myslím, že jsme na Marsu našli něco, co skutečně splňuje definici potenciální biosignatury,“ uvedl člen vědeckého týmu Perseverance Adrian Broz. Vzorek teď podle něj „tiše čeká na návrat na Zemi“.
„Něco tam bylo a něco tam jedlo“
Největší pozornost nevzbudil jen zvláštní vzhled horniny, ale především její chemie. Perseverance v ní odhalil organické sloučeniny, železo, síru i fosfor a na povrchu také světlé skvrny s výraznými okraji.
Podle Lindsay Haysové, vedoucí vědkyně NASA pro průzkum Marsu, tahle kombinace připomíná procesy, při nichž mikroorganismy získávají energii z chemických látek v hornině. Shrnula to mnohem jednodušeji: „Něco tam bylo a něco tam jedlo.“
Jenže právě tady přichází zásadní „ale“. Podobné stopy mohou vzniknout i čistě chemickými nebo geologickými procesy, bez jakéhokoli života. A přístroje na palubě roveru nedokážou spolehlivě rozhodnout, která možnost je správná.
Na Zemi se podobné skvrny objevují například v sedimentech, kde mikroorganismy rozkládají organickou hmotu. „Když se v půdě nebo sedimentu nachází organická hmota a mikroby ji začnou rozkládat, vznikají světlé lemy a skvrny, které se velmi podobají těm, které Perseverance objevil v tomto dávném říčním údolí,“ vysvětlil Broz.
Vědci proto k výsledkům přistupují velmi opatrně. Už jednou totiž podobné nadšení zažili. Slavný marsovský meteorit Allan Hills 84001 vypadal v 90. letech jako možný nositel stop dávného života. Pozdější analýzy ale ukázaly, že některé údajné biosignatury mohly vzniknout i bez účasti živých organismů.
Odpověď zamčená v trubičce
A právě proto vědci tolik stojí o jedinou věc: dostat Sapphire Canyon na Zemi. Pozemské laboratoře dokážou horninu rozebrat s přesností, jakou žádný rover vzdálený miliony kilometrů nabídnout nemůže.
„Můžeme dál dělat tyto studie a přicházet s dalšími náznaky, ale nikdy to nebudeme vědět jistě, dokud vzorky nedostaneme zpátky,“ uvedla planetární vědkyně Briony Horganová z Purdue University.
Perseverance přitom už naplnil 33 zkumavek horninami, prachem a vzorky marsovské atmosféry. Deset z nich dokonce odložil na povrch planety jako záložní zásobu pro budoucí misi. Vzorky tedy existují. Problém je, jak je dostat domů.
NASA má vzorky, ale ne cestu zpět
Původně se o to měla postarat společná mise NASA a Evropské kosmické agentury Mars Sample Return. Plán připomínal vesmírnou štafetu. Na Marsu měl přistát další modul, převzít vzorky a malá raketa je měla jako první v historii vynést z povrchu jiné planety. Na oběžné dráze by nádobku zachytila další sonda a zamířila s ní k Zemi.
Jenže cena rostla a termín se vzdaloval. Odhady se vyšplhaly až k 11 miliardám dolarů a návrat vzorků se posouval až k roku 2040. NASA nakonec původní program ukončila poté, co do něj investovala přibližně 2,5 miliardy dolarů.
„Nikdo nikdy nevypustil raketu z povrchu jiné planety. To je největší technická překážka,“ vysvětlil astronom Chris Impey z University of Arizona. NASA nyní hledá levnější cestu, například s pomocí soukromých firem nebo zahraničních partnerů. Konkrétní mise ale zatím schválena nebyla.
Šéf NASA Jared Isaacman přesto věří, že se vědci vzorků nakonec dočkají. „Myslím, že jejich návrat z Marsu může vést k nejvýznamnějšímu vědeckému objevu v dějinách lidstva,“ řekl. Podle něj už nejde o otázku, zda se pro ně někdo vydá, ale spíš kdy – a jestli je nakonec vyzvednou roboti, nebo astronauti.
Čína může být první
Do závodu mezitím vstupuje Čína. Její mise Tianwen-3 má podle současných plánů odstartovat v roce 2028 a vlastní vzorky z Marsu přivézt na Zemi kolem roku 2031. Čína by se tak mohla stát první zemí v historii, které se návrat hornin z Rudé planety podaří.
Pro NASA je na celé situaci největší paradox, že její nejzajímavější vzorky už jsou připravené. Leží na Marsu, zavřené v trubičkách. Teď už je „jen“ potřeba dostat je domů.
VIDEO: NASA oznámila plány na vybudování stálé základny na Měsíci v hodnotě 20 miliard dolarů.
Zdroje: CNN, Newsweek, Nature