Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
Když začali asi před 5500 lety pravěcí obyvatelé Británie stavět slavnou svatyni Stonehenge, tak už přes tisíc let stála jiná, účelem podobná svatyně na místě dnešních Chlebů na Nymbursku. Zjistili to archeologové ze tří českých institucí, kteří toto místo detailně zkoumají.
Svatyni tvořilo kruhové hrazení o průměru asi 230 metrů. Pro srovnání – vnitřní kruh Stonehenge má průměr asi 116 metrů. Rozdíl byl v tom, že českou svatyni tvořila kamenná palisáda, která se nedochovala, ve Stonehenge autoři použili monumentální kameny, jež vydržely až do současnosti.
Kromě hradby byl součástí chlebské svatyně i přibližně 2,5 metru hluboký příkop a v palisádě bylo dvanáct nepravidelně rozmístěných vstupů. „Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je tato lokalita mimořádná. Když jsme ale začali podrobně analyzovat rozmístění vstupů, ukázalo se, že není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf ze Západočeské univerzity.
Pravěká obdoba hvězdárny
Archeologové už také určili pravděpodobný smysl tohoto posvátného místa. Z orientace stavby vyplývá, že tam byla dvě hlavní pozorovací místa – jedno souviselo s krajními polohami Měsíce na obzoru během přibližně osmnáctiletého cyklu, druhé propojovalo východ Slunce při letním slunovratu se západem Slunce při zimním slunovratu.
Což je uspořádání, které je známé ze Stonehenge. „Spojení východu Slunce a letního slunovratu je pro pravěké zemědělské komunity symbolem počátku, zatímco západ a zimní slunovrat symbolizují konec. Stejný princip je i na hlavní ose Stonehenge. Nyní se ukazuje, že podobně byla navržená i svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak jsme zjistili ze stáří organického materiálu,“ objasnil význam objevu Krištuf.
Stejně jako Stonehenge i Chleby byly také místem pro rituály. Svědčí o tom například býčí lebky a rohy nalezené v příkopu poblíž vstupů. „Předpokládáme, že původně mohly zdobit monumentální brány vedoucí do ohrazení. Kult býka patřil mezi významné náboženské symboly prvních zemědělců a je znám z mnoha oblastí tehdejší Evropy,“ doplnil archeolog Jan Turek, který se na výzkumu podílí za Univerzitu Karlovu.
V příkopu se našly také lidské kosti. Dřívější výzkum odhalil hrob únětické kultury z doby bronzové s ostatky přibližně osmnácti lidí, které do něj byly vkládány postupně. Současný výzkum ale ukazuje, že se role místa později změnila. „Zatímco Stonehenge zažilo opakované návraty a dodnes bývá spojováno například s keltskými druidy, první výsledky z Chleb naznačují opačný vývoj. V době železné už monument svůj původní význam zřejmě definitivně ztratil. Příkop byl postupně zasypán a na místě někdejší svatyně vzniklo běžné sídliště,“ dodal Krištuf.
Vědci se teď chtějí zaměřit také na analýzu půdy. „Lidé po sobě kromě artefaktů nebo ostatků svých mrtvých zanechávají také chemické stopy v půdě. Ty nám mohou napovědět, jak bylo toto výjimečné místo využíváno v různých obdobích pravěku,“ komentoval výsledky Jan Fišer z Univerzity Hradec Králové, který provádí analýzy půdy z ohrazení a jeho širšího okolí.