Aktualizace: 14.03.2023 10:57
Bratislava – Prezident Petr Pavel během dvoudenní cesty na Slovensku jednal o řešení krize na Ukrajině, o způsobech jak čelit dezinformacím nebo o hlubší spolupráci v obranném průmyslu. Ocenil přitom mimořádně vstřícnou atmosféru, která jeho první zahraniční cestu provázela. Pavel to dnes řekl novinářům před Českým domem v Bratislavě na závěr své návštěvy.
“Neměli jsme ambici hledat konkrétní akce, termíny, spíše nastavit rámec a atmosféru spolupráce. A to se myslím povedlo velice dobře, protože atmosféra byla po celou dobu mimořádně vstřícná, ale také konstruktivní,” řekl Pavel.
Se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, premiérem Eduardem Hegerem nebo šéfem slovenské sněmovny Borisem Kollárem hovořil Pavel podle svých slov o řadě problémů, které mají Česko a Slovensko společné. Mluvili například o nadcházejících předčasných slovenských parlamentních volbách, o pomoci Ukrajině a řešení tamní krize nebo o možnostech další česko-slovenské spolupráce při čelení dezinformačním kampaním. Tématem bylo i prohloubení spolupráce v obranném průmyslu nebo možnost zapojení do obnovy Ukrajiny.
S Čaputovou český prezident také řešil, zda a za jakých podmínek by se mohli zúčastnit společných zahraničních cest. Zmínil například jednání Rady Evropy, summit NATO nebo Valné shromáždění OSN. “Abychom se chovali nejen úsporně, ale abychom tím dali najevo, že naše země spolupracují opravdu nadstandardně,” podotkl. ČTK v pondělí řekl, že by na podobné akce mohli letět jedním letadlem.
Během návštěvy Slovenska se Pavel setkal také se zástupci neziskového sektoru, uctil památku zakladatelů Československa Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Šefánika a poklonil se obětem vražd u gay baru a památníku zavražděného novináře Jána Kuciaka.
Pavel řekl, že je velmi rád, že cestu mohl vykonat tak brzy po své čtvrteční inauguraci a dát tak najevo, že Slovensko je pro Česko zahraničním partnerem číslo jedna a bude tomu tak i nadále.
Pavlova manželka Eva měla podle prezidenta spíše kulturní program. Setkala se s partnerem Čaputové Jurajem Rizmanem, prohlédla si Bratislavský hrad a debatovala s Čaputovou i jejím partnerem o tom, jaké jsou podmínky pro práci partnerů prezidenta, co mohou dělat čí čím mohou přispět.
Pavel hovořil se šéfem slovenské sněmovny o pomoci Ukrajině i o volbách
Česká republika i Slovensko by měly mít možnost zapojit se do poválečné obnovy Ukrajiny, které obě země nyní pomáhají. Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár to řekl novinářům po schůzce s prezidentem Pavlem. Oba politici podle Kollára hovořili nejen o pomoci Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do této země, ale i o předčasných volbách na Slovensku.
“Když nyní pomáháme Ukrajině, tak budeme požadovat, aby v případě poválečné obnově byly Slovensko a stejně tak Česká republika zapojeny do obnovy,” řekl Kollár. Pode něj práce na obnově Ukrajiny by měly pomoci také slovenským a českým firmám i ekonomice.
Zatímco Pavel v pondělí po schůze se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou hovořil o tom, že visegrádskou čtyřku (V4) vnímá spíše jako konzultační fórum, podle Kollára díky V4 mají členské země tohoto uskupení, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, silnější hlas v Evropě.
“Nemyslím si, že formát V4 je téma, které by mělo být v útlumu. Vlády se mění, ne vždy nám může vyhovovat premiér nebo prezident té které země,” uvedl Kollár.
V4 po ruské invazi na Ukrajinu nezastává jednotný názor v otázce vojenské pomoci Kyjevu. Maďarsko odmítá dodávky zbraní pro Ukrajinu přes své území.
Kollár řekl, že s Pavlem hovořil také o dokončení mandátu nynější vlády slovenského premiéra Eduarda Hegera, které v prosinci sněmovna vyslovila nedůvěru. Následně slovenský parlament schválil vypsání předčasných parlamentních voleb na konec září; volby tak budou zhruba o pět měsíců dříve než v řádném termínu. Mezi nejpopulárnější strany v zemi nyní patří opoziční sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, který například podobně jako Maďarsko vystupuje proti dodávkám západních zbraní na Ukrajinu.
Pavel zavítal na dvoudenní návštěvu Slovenska v pondělí, kdy kromě schůzky s Čaputovou jednal také s Hegerem a uctil památku zakladatelů Československa Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika a rovněž oběti loňské homofobní vraždy u gaybaru v Bratislavě a zastřeleného novináře Jána Kuciaka.
