Aktualizace: 07.07.2023 15:38
Brusel – Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem aliance. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož je předčasné hovořit o konkrétních časových obrysech tohoto závazku. Lídři aliance také schválí plán dlouhodobé vojenské podpory země napadené Ruskem a potvrdí vznik nové Rady NATO – Ukrajina, v jejímž rámci s nimi poprvé zasedne prezident Volodymyr Zelenskyj. Výrazný posun zatím podle Stoltenberga nenastal v otázce švédského členství v NATO, jehož schválení si Stockholm od summitu sliboval.
Vláda v Kyjevě si od nadcházející vrcholné schůzky slibuje jasné vyjádření týkající se kýženého členství v NATO, které má Kyjevu poskytnout ochranu před případnou budoucí ruskou agresí. Alianční země ale nemají shodný pohled na rychlost, s jakou Ukrajinu přijmout, shodují se pouze na tom, že to nebude před ukončením současného konfliktu.
“Jsem si jistý, že najdeme společnou řeč, a to i v otázce, jak posunout Ukrajinu blíže členství,” řekl Stoltenberg, který médiím představil klíčové body summitu chystaného na příští úterý a středu ve Vilniusu. Podle šéfa NATO v těchto dnech zástupci všech 31 členských zemí dolaďují přesné znění společného prohlášení summitu, které se zvláště v otázce ukrajinského členství může ještě měnit.
Země východního křídla EU včetně Česka hovoří o co nejrychlejším poválečném přijetí Ukrajiny, politici západních států v čele s USA se však vyjadřují opatrněji. Konkrétní časový příslib se proto podle diplomatů očekávat nedá. Hostitel summitu, litevský prezident Gitanas Nauséda, dnes pohrozil, že může přijetí deklarace vetovat, pokud Ukrajina v textu nedostane výraznější příslib týkající se členství.
Kyjev již slib vstupu dostal od aliance v roce 2008 a nechce se spokojit s podobně obecnou formulací. Stoltenberg dnes řekl, že od té doby se situace výrazně změnila a Ukrajina je NATO výrazně blíže, například tím, že dostává spoustu zbraní přizpůsobených západním standardům.
Podle Stoltenberga lídři jednotně potvrdí navržený plán dlouhodobé podpory Ukrajiny, který má dále sladit její armádní standardy s těmi aliančními. Poprvé také zasedne Rada NATO – Ukrajina, která má být politickou platformou pro krizové situace a zapojit Kyjev do společného rozhodování.
Vůdci aliančních zemí se budou bavit také o tom, kolik peněz přidat armádám v době Ruskem vedené války. Podle Stoltenberga schválí závazek, který učiní z dosavadního cíle dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) pouze minimální práh. Podle údajů dnes zveřejněných NATO na dvouprocentní metu dosud dosáhlo 13 z 31 států, zatímco v roce 2014, když byl současný závazek přijat, to byly tři země. Česko se chystá dvě procenta HDP začít vydávat na obranu od příštího roku.
Nejasná jsou zatím očekávání možného summitového průlomu týkajícího se vstupu Švédska do NATO, který blokuje Turecko. Stoltenberg ve čtvrtek jednal se zástupci obou zemí a dnes uvedl, že stále zůstávají významné rozdíly v názorech. Ankara chce po Stockholmu záruky týkající se údajných kurdských teroristů působících ve Švédsku. Stoltenberg se s lídry obou zemí sejde ve Vilniusu v pondělí, tedy den před začátkem summitu.
