Aktualizace: 13.09.2023 18:30
Rabat – Zbořenou vesnicí Imi N’Tala vysoko v marockém pohoří Atlas se nese zápach smrti. Je tomu již téměř pět dnů, co ničivé zemětřesení odřízlo kus hory tyčící se nad osadou, její domy srovnalo se zemí a zahubilo téměř stovku jejích obyvatel. Napsala o tom dnes agentura AP.
Buldozery, záchranné týmy a marocké složky první pomoci zde nyní nepřetržitě pracují ve snaze probrat se troskami a najít osm až deset těl lidí, které se dosud nepodařilo vyprostit.
“Ta hora se rozpadla vedví a začala padat. Domy byly úplně zničeny,” říká jeden z místních, zatímco sleduje, jak záchranáři hledají zavalená těla, včetně těla jeho sestry. “Někteří lidé přišli o všechen dobytek. Nezbylo nám nic kromě toho, co máme na sobě. Všechno je pryč,” dodává.
Scéna ve vesnici Imi N’Tala, kde žijí hlavně pastevci a farmáři a kterou zemětřesení připravilo o 96 obyvatel, je typickým obrazem desítek podobných míst rozesetých podél křivolakých horských silnic jižně od Marrákeše: muži v darovaných dželabách, tradičním berberském oděvu, pečlivě rozkládají koberečky v prachu a kamení, aby se pomodlili; hýkající osli se míjejí s kolemjdoucími, kteří si ucpávají nosy před pachem rozkládajících se těl.
Počet mrtvých a zraněných roste s tím, jak záchranáři pronikají do čím dál zapadlejších vesnic v horách, nalézají další mrtvé a zraněné posílají do nemocnic. Marocké úřady upravily bilanci obětí na životech naposledy v úterý, a sice na 2901. OSN odhaduje, že zemětřesení z noci z pátka na sobotu o síle 6,8 stupně celkově postihlo 300.000 lidí.
Situace se však postupně mění oproti hodinám a dnům bezprostředně po katastrofě.
Král Muhammad VI. navštívil nemocnici zhruba 60 kilometrů severně od Marrákeše a daroval krev. Do řady horských vesnic včetně Imi N’Taly konečně dorazila pomoc. Částečně dlážděné cesty nyní lemují bílé a žluté stany. Nedaleko jsou vyskládané pyramidy lahví s vodou a kartónů mléka. Dobrovolníci, kteří přijeli do postiženého regionu z větších marockých měst, podávají z nákladních vozů hliněné hrnce na tažín a balíky potravinové pomoci.
Televizní štáby z Francie, Španělska a stanice Al-Džazíra se připravují na živé vstupy, zatímco se maročtí záchranáři – spolu s týmy z Kataru, Španělska a mezinárodních nevládních organizací – probíjejí troskami k ženě zavalené pod zpola zbořeným domem. Pravděpodobně však bude po smrti, neboť – na rozdíl od staveb, které se zbortily při letošním zemětřesení v Turecku a Sýrii – zdejší domy z pálených cihel se po zřícení rozpadnou na hliněnou suť a uvězněným lidem nezůstane prostor k dýchání, vysvětluje Patrick Villadry z francouzského záchranného týmu ULIS.
Maroko výrazně omezilo objem pomoci, kterou v reakci na katastrofu vpustilo do země, a dalo zelenou záchranným týmům jen ze čtyř zemí – Španělska, Británie, Spojených arabských emirátů a Kataru – a také některým nevládním organizacím. Villadryův pětičlenný tým z Nice se čtyřmi psy je jednou z mála francouzských neziskových organizací, které se dostaly na místo neštěstí. Dorazil už v sobotu.
Ačkoli marocká vláda vysvětluje, že špatně koordinovaná pomoc by byla “kontraproduktivní”, obyčejní Maročané vnímají tuto argumentaci nanejvýš skepticky. Stejně to vidí Brahím Aít Blasrí. Zatímco sleduje práci záchranářů, říká: “Není to pravda. Je v tom politika.” Na mysli má rozhodnutí marockých úřadů nepřijmout nabídku pomoci od zemí, jako jsou Spojené státy či Francie. Do Maroka neodcestoval ani speciální tým českých hasičů, který byl v pohotovosti od soboty, ale neobdržel oficiální souhlas Rabatu s nasazením.
“Musíme odložit svou hrdost. Tohle už je příliš,” dodal Blasrí.
