Výstava Jubileum sv. Františka s podtitulem Stopy františkánské rodiny v Brně vznikla u příležitosti 800. výročí úmrtí sv. Františka z Assisi, kdy byl zároveň papežem Lvem XIV. vyhlášen jubilejní Rok sv. Františka.
Vernisáž se koná ve středu odpoledne, pro veřejnost se výstava otevře ve čtvrtek 18. června a potrvá až do 20. září, oznámila mluvčí brněnského biskupství Anežka Benešová.
Věnuje se zejména řádům, které mají vazbu na Brno. Z mužských řeholí jsou to minorité, františkáni a kapucíni, z ženských pak alžbětinky, františkánky, školské sestry a klarisky. Připomíná jejich historii včetně zaniklých klášterů, ale i současné působení.
„Chtěli jsme ukázat františkánskou rodinu jako živou součást města Brna,“ uvedla jedna z kurátorek Kristýna Kurjan.
Plášť Jana Kapistrána
Kromě pláště Jana Kapistrána návštěvníci zhlédnou například rozměrný obraz svatého Františka od jednoho z nejvýznamnějších českých barokních malířů 18. století, jezuity Ignáce Raaba.
Další zajímavostí je „rodokmen“ františkánského řádu z roku 1881. „Mezi podporovateli řádu najdeme i svatou Anežku Českou nebo dokonce vzdoropapeže Alexandra V., který byl členem františkánského řádu,“ doplnila další kurátorka Petra Lexová.
Svatý Jan Kapistrán či Kapistránský byl římskokatolický kněz a mnich italského původu, misionář a generální vikář řádu menších bratří (minoritů). Zastával nejpřísnější formy řeholního života, kladl velký důraz na požadavky chudoby, askeze a kazatelské činnosti.
Byl známý především svými rétorickými schopnostmi, v nichž mu tehdy mohl málokdo konkurovat. Roku 1417 byl Kapistránův učitel Bernardin ze Sieny nařčen z kacířství a vyšetřován inkvizicí, Jan jako vystudovaný právník jej však dokázal před soudem obhájit tak brilantním projevem, že inkvizitor obvinění stáhl.
Kazatelské turné po Moravě
Vypravil se také na „homiletické turné“ po Evropě, jehož součástí bylo několik zastávek v Českých zemích. Kapistránovým snem bylo obrácení husitských Čech na katolickou víru. Prohlašoval dokonce, že „buďto husity obrátí, nebo mezi nimi najde mučednickou smrt“. Vyznačoval se také neobyčejně cholerickou a svárlivou povahou.
Velký úspěch sklízel v Brně, Znojmě či Olomouci, k věřícím mluvil často na obrovských happeninzích pod širým nebem. Po vyslechnutí jeho kázání několik tisíc moravských husitů skutečně konvertovalo ke katolicismu a v návaznosti na jeho misi na Moravě byly v Brně i ve Znojmě založeny františkánské kláštery.
Je zřejmě také autorem nápisu Nejsvětějšího Jména Ježíšova na brněnských hradbách i proroctví, které se k němu vztahovalo. T pravilo, že tak dlouho, dokud bude nápis spatřován, nebude město vydáno do nebezpečí, což také následné vojenské události potvrdily.
Do Čech ho Jiří z Poděbrad nepustil
Opakovaně se snažil proniknout do Čech, což mu však znemožnil tehdejší zemský správce Jiří z Poděbrad.
Na kontě měl ovšem i méně bohulibé události. Součástí jeho plamenných projevů bylo často démonizování husitů, Židů či Osmanů a posluchače v sousedním Polsku dokázal strhnout k silné davové psychóze, jejímž důsledkem byl neobyčejně brutální protižidovský pogrom.
Po Kapistránovi se i v současnosti uchovávají kromě pláště i další cenné relikvie v české františkánské provincii. V Praze u Panny Marie Sněžné je v konventní kapli uchovávána část hábitu a kousek žíněného kajícího roucha (cilicia) či portrét pořízený ještě za světcova života.
