Svoboda volby místa a způsobu porodu není absolutní, rozhodl NS

„NS svým rozhodnutím potvrdil, že ačkoliv český právní řád garantuje rodičce právo na volbu místa a způsobu porodu, toto právo je limitováno povinností nejednat v přímém ohrožení života a zdraví dítěte v případech, kdy jsou předem známa vysoká medicínská rizika,“ řekla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Zdravotníci ženu upozorňovali na rizikovou polohu plodu. Přesto nakonec rodila doma. Okresní soud v Semilech jí za usmrcení z nedbalosti uložil deset měsíců vězení s podmínečným odkladem na 15 měsíců. Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí potvrdil.

„NS zdůraznil, že každý je povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na životě a zdraví jiného. Obviněná porušila tuto povinnost tím, že vědomě vystavila dítě riziku, o kterém jako odbornice věděla. NS zároveň odmítl argumentaci obhajoby, že plod před úplným narozením není subjektem práv. V souladu s ustálenou judikaturou požívá dítě trestněprávní ochranu od okamžiku, kdy začne opouštět tělo matky,“ uvedla Tomíčková.

Pokud rodička bez přiměřených důvodů spoléhá, že smrtelný následek nezpůsobí, ačkoliv je o konkrétních rizicích informována, může naplnit znaky zavinění z vědomé nedbalosti, uvedl také NS.

Podle Ligy lidských práv žena porodila doma poté, co odešla z porodnice, která jí odmítala umožnit rodit vaginálně a tlačila ji do císařského řezu jako do jediné možnosti. Žena si císařský řez nepřála z důvodu špatných zkušeností v rodině, chtěla dát šanci přirozenému porodu, plod byl v pořádku. Rizika vaginálního porodu podle ní byla v danou dobu hypotetická, stejně jako rizika císařského řezu.

Rozsudek je nebezpečný pro reprodukční práva žen, jejich právo na svobodný a informovaný souhlas a právo na důstojné zacházení, z výsledku porodu je zpětně dovozována trestní odpovědnost, míní Liga lidských práv.

Ústavní soud v roce 2024 v jiné kauze zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech. V kauze, kterou se ÚS zabýval, rodička podle nálezu věděla o rizicích a dula překročila své kompetence.

„Domácí porody představují legální alternativu k porodu ve zdravotnickém zařízení. Dovolenost domácích porodů však sama o sobě nevylučuje, aby jejich realizací byl za specifických okolností spáchán trestný čin,“ stálo tehdy v nálezu.

Plánované domácí porody jsou v některých evropských zemích poměrně běžné, v Česku ale představují ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, větší část lékařské obce je odmítá jako hazard. Domácími porody a souvisejícími problémy se dlouhodobě zabývají také české soudy.

V září 2024 Ústavní soud průlomově rozhodl, že porodní asistentky mohou vést domácí porody. Doplnil však, že to nelze z hlediska právní úpravy považovat za poskytování zdravotní péče, na rozdíl od porodu, který asistentka vede ve zdravotnickém zařízení. Na domácí porod s asistentkou se tak nevztahují garance, které se pojí s běžnou zdravotní péčí, a rizika nese matka, případně ženy, které jí pomáhají.

V jiném sledovaném sporu vysoudila porodní asistentka Ivana Königsmarková 700.000 korun a omluvu za nemajetkovou újmu, kterou utrpěla v době nezákonného stíhání kvůli komplikovanému domácímu porodu. Žena již dříve dostala zhruba 870.000 korun jako náhradu ušlého zisku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}