Komerční prezentace Aktual.: 19.06.2026 13:25
Praha – V horkém počasí by se lidé měli vyhýbat nápojům obsahujícím alkohol či kofein, protože způsobují ztrátu tělesné vody. Nevhodné jsou i sladké nebo přechlazené nápoje, které pocit žízně zvyšují. Lidé by měli upřednostnit čistou vodu nebo minerálku. Na sociální síti X o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle meteorologů dnes teploty mohou dosahovat na některých místech 34 stupňů Celsia. Více než tisíc lidí kvůli vedru končí každoročně v péči lékařů, častěji jsou to muži, uvedla v tiskové zprávě Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
„Potřeba tekutin je značně individuální, závisí na tělesné hmotnosti, věku, pohlaví, složení a množství stravy, tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti vzduchu a řadě dalších okolností,“ uvedl SZÚ. Základní doporučení je vypít přibližně dva až tři litry denně, ve více menších dávkách. Případný nedostatek tekutin může indikovat barva moči, která by měla být světle žlutá. Čím tmavší, tím je člověk více dehydratovaný.
Některé skupiny, jako děti nebo senioři, jsou v horku více ohrožené. Je potřeba je k příjmu tekutin pobízet, protože nemají včasný pocit žízně. „Někteří senioři žijí sami a nikdo jim během dne nepřipomene, aby se napili. Proto svým pacientům radím stavět si různě do cesty pohárky s vodou, aby si pomocí vizuálního vjemu uvědomili, že je potřeba se napít,“ uvedl v tiskové zprávě Sdružení praktických lékařů a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP praktický lékař Josef Štolfa.
Pro tělo je nebezpečný i přebytek vody. „Naše krev má určité množství minerálů a dalších látek. Pokud člověk pije extrémní množství vody, tělo ji nezvládne prostřednictvím potu a moči vylučovat, a dojde tak k naředění těchto minerálů, především sodíku,“ doplnil za praktické lékaře Jan Doleček.
Sodík pomáhá udržovat rovnováhu tekutin v buňkách a mimo ně. „V konečném důsledku může dojít k otoku mozku nebo srdečnímu selhání,“ uvedl Doleček. Přílišnému pití vody by se podle něj měli vyhnout pacienti, kteří se léčí se srdečními chorobami. Na nadměrné zavodnění může upozornit pulzující bolest hlavy, nevolnost a zvracení a celková únava organismu.
Bolest hlavy, nevolnost nebo malátnost může ale způsobovat i samo horké počasí. Většina lidí to zvládne vyřešit sama a bez dalších komplikací, téměř 1300 klientů VZP ale loni vyhledalo lékaře. Náklady na jejich léčbu s diagnózou „účinky horka a světla“ dosáhly 2,4 milionu korun.
„Léčba zahrnuje například rehydrataci a ochlazování a v závažných případech i hospitalizaci, která vloni byla nutná u desítek klientů,“ uvedla pojišťovna. Ohrožení jsou především lidé s nemocemi srdce či nadváhou nebo léčení některými léky, například na depresi nebo nespavost. S lékařem by se o svém režimu v horku měli poradit lidé s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky na odvodnění organismu.
Nejčastějšími problémy z horkého počasí jsou úpal a úžeh. Úpal nastává při selhání mechanismů regulujících tělesnou teplotu, která pak může rychle vystoupat až k 41 stupňům Celsia. V takovém případě hrozí zdravotní komplikace i úmrtí, postiženého je třeba přesunout do stínu a intenzivně ochlazovat.
Úžeh vzniká působením přímého slunečního záření zejména na hlavu, přičemž příznaky se často projeví až s několikahodinovým odstupem. Postiženému může být špatně od žaludku, objevují se i bolesti hlavy nebo zvracení. Pomůže chlad a stín a podávat tekutiny po malých dávkách.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
