Písmeno je přepůlené a bylo zakryté tmelem, řekl ČTK Michal Polák. Práce by měly být hotové na začátku letních prázdnin.
„Při restaurování se před nápisem MILES CHRISTIANVS objevilo písmeno M. Co to znamená, nevíme. Je několik teorií, například, že při zhotovení písmena M došlo k defektu v kameni a pak text posunuli. Objevené písmeno je přepůlené a bylo zakryté,“ řekl Polák, který se restaurátorství věnuje 25 let.
Podle něj není ani jisté, jestli je nápis vytesaný do kamene původní. „Mohl vzniknout později. Na menší verzi sochy křesťanského bojovníka, která je také v areálu, nápis vůbec není,“ řekl Polák. Vytesanému nápisu pravděpodobně předcházela kovová písmena vsazená do pískovce, po kterých v kameni zbyly malé otvory.
Socha Velkého křesťanského bojovníka představující středověkého vojáka vznikla v roce 1732 a naposledy ji odborníci restaurovali v 60. letech minulého století. Pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. „Moje domněnka je, že Braun osobně pracoval na zpodobnění Krista na štítu sochy, protože zpracování je velmi na výši. Mohl si to nechat na samotný závěr prací, může to být jeho jakýsi podpis,“ řekl Polák.
Socha byla původně součástí areálu Braunova betléma v nedalekém Novém lese na dohled obci Žireč. Podle Poláka musela socha působit velkolepě už kvůli tomu, že byla původně barevná. Zbytky polychromie jsou patrné doposud. „Třeba tato načervenalá barevnost, to jsou zbytky podkladové vrstvy,“ ukazuje na část sochy. „Barevnost sochy zřejmě odpovídala barokní ikonografii, mohly tam být tělové odstíny nebo brnění v odstínech šedi,“ řekl restaurátor.
Co se tématu týče, jde podle něj o unikát. „Zpodobnění Křesťanského bojovníka se v dějinách sochařství vyskytuje pouze tady na Kuksu, nikde jinde na světě. Důvodem je samozřejmě zadavatel, kterým byl František Antonín Špork, mimo jiné vroucí křesťan. Měl spory s jezuity, svými sousedy. Původně byla socha umístěna v Novém lese a socha bojovníka byla natočena směrem k žirečským jezuitům, asi to byl pro ně vzkaz,“ řekl Polák.
Barokní Braunova škola je podle něj specifická tím, jak pracuje se světlem, materiálem, jakým způsobem kámen otevírá světu. „Když restaurátor pracuje na takovém díle, tak mu to dává jedinečnou možnost si dílo prostudovat, přečíst a naučit se určitá specifika a finesy autora. Dalo by se říci, že tím, čím je pro svět v době renesance v sochařství Michelangelo, tím je v baroku pro střední Evropu Matyáš Bernard Braun,“ řekl restaurátor.
Sochu se již podařilo odborně vyčistit od nečistot a mechů a lišejníků. V plánu je ještě výměna spon přes trhliny, tmelení spár nebo kontrola napojení pískovcové ruky do „těla“ sochy. Na závěr odborníci vrátí do ruky sochy téměř dva metry dlouhý kovový meč, který je také v péči restaurátorů. „V kameni jsou trhliny. Některé části jsou ohrožené tím, že by se mohly v budoucnu oddělit. Restaurátoři v 60. letech kvůli tomu kámen spoutali bronzovými sponami. Budu je měnit za nerezové,“ řekl Polák.
Restaurování sochy zapadá do dlouhodobého plánu památkářů v Kuksu obnovovat sochařská díla barokního sochaře Brauna, jehož stěžejním dílem v areálu jsou alegorické sochy Ctností a Neřestí. Jejich originály jsou v lapidáriu hospitálu.
Barokní komplex v labském údolí v Kuksu začal stavět František Antonín Špork v roce 1692. Stavební činnost vyvrcholila kolem roku 1710. Z původního rozsáhlého lázeňského areálu se dochoval pouze špitál s kostelem Nejsvětější Trojice a kryptou. Zámek a některé další budovy na levém břehu Labe vzaly za své při povodních a požáru.
