Emise technologických gigantů exponenciálně vzrostly s rozvojem umělé inteligence (AI). Výzkum Investigate Europe odhalil, že Microsoft a další americké technologické společnosti úspěšně tlačily na Evropskou unii, aby zatajila dopad jejich datových center na životní prostředí.
Doložka o utajení, kterou Evropská komise po tlaku ze strany průmyslu v roce 2024 téměř beze změn převzala do svého návrhu, ztěžuje analýzu znečištění produkovaného jednotlivými datovými centry, protože umožňuje přístup pouze k souhrnům jejich energetické stopy na úrovni jednotlivých států.
Podle právních expertů by tato doložka o důvěrnosti mohla být v rozporu s pravidly EU o transparentnosti i s Aarhuskou úmluvou, tedy mezinárodní smlouvou o přístupu k informacím o životním prostředí.
Rozmach chatbotů s umělou inteligencí podpořil výstavbu energeticky náročných skladů čipů. Studie z roku 2025 ukázala, že nepřímé uhlíkové emise čtyř velkých technologických firem působících v oblasti umělé inteligence mezi lety 2020 a 2023 v průměru vzrostly o 150 procent kvůli rostoucí poptávce po datových centrech.
V pomyslném závodě o umělou inteligenci vedou Spojené státy a Čína, ale rychlým tempem buduje datová centra také Evropa, kde se v příštích pěti letech očekávají investice ve výši 176 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun). Výstavba vyvolala široké obavy kvůli znečištění a vysoké spotřebě energie, ale také kvůli dopadům na místní komunity a přírodní stanoviště.
Jedním z pokusů o regulaci tohoto odvětví byla revize směrnice EU o energetické účinnosti z roku 2023, která provozovatelům ukládá povinnost vykazovat údaje o klíčových ukazatelích výkonnosti, jako jsou spotřeba energie a vody.
Krátce nato Evropská komise vypracovala podrobnější pokyny k novým povinnostem a na začátku roku 2024 Microsoft a DigitalEurope, lobbistická skupina, mezi jejíž členy patří Amazon, Google a Meta, navrhly nový totožný článek, který s odvoláním na obchodní zájem označuje veškeré individuální informace o datových centrech za důvěrné. Návrh technologických firem byl následně zahrnut do konečného znění, které Evropská komise zveřejnila v březnu 2024.
Konečné znění článku pět nařízení stanoví, že „Komise a dotčené členské státy zachovávají důvěrnost všech informací a klíčových ukazatelů výkonnosti týkajících se jednotlivých datových center“. „Tyto informace budou považovány za důvěrné, protože se týkají obchodních zájmů provozovatelů a vlastníků datových center,“ dodává text.
„To, že Evropská komise jednoduše zkopírovala a vložila pozměňovací návrh Microsoftu, je šokující,“ uvedl Bram Vranken, výzkumník bruselské nevládní organizace Corporate Europe Observatory. „Koho Komise skutečně zastupuje: velké technologické firmy, nebo veřejný zájem?“ ptá se.
Rozvoj generativní umělé inteligence výrazně zvýšil potřebu výstavby datových center a napříč Spojenými státy kvůli tomu vznikají desítky projektů ve venkovských i městských oblastech.
Technologické firmy budují datová centra s vlastními soukromými elektrárnami, což je krok, který povede k vyšším emisím uhlíku i k dalším formám znečištění.
V Texasu byl schválen projekt GW Ranch, jehož dokončení je plánováno na příští rok a který má zabírat více než 30 milionů metrů čtverečních. Podobně jako další datová centra navržená na podporu ambic Silicon Valley v oblasti umělé inteligence má podle odhadů spotřebovat více energie než celé Chicago.
Mariana Ribeiro Soaresová, RTP, 17/04/2026 12:47 (GMT+2)
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
